Červencová knihovna

V červencové knihovně uvádíme výsledky hutních podniků v 1. čtvrtletí 2010. Přestože již došlo k obratu v nepříznivé situaci vyvolanému světovou finanční krizí, bude cesta k plnému zotavení ještě dlouhá. Situaci v dalším(2.) čtvrtletí nepříznivě ovlivňuje strmý růst cen vstupů, který hutní podniky nejsou schopny vstřebat.a budou se o něj dělit s odběrateli. Protože ani ve spotřebitelských branžích není situace lehká, bude prosazování cenových nárůstů obtížné. Nově zavedený kvartální systém sjednávání dodávek vstupů založený na cenových indexech navíc přinutí hutní podniky také k přizpůsobení sjednávání dodávek tomuto cyklu, ale i cenovému vývoji vstupů. To platí celosvětově, zkomplikuje odběratelské vztahy zejména s odběrateli, u kterých byly uplatňovány režimy dlouhodobých kontraktů. Zkomplikuje to i investiční výstavbu počínaje projektovou přípravou až po realizaci dodávek.

Výsledky hutních podniků ČR 1. čtvrtletí 2010.

V období r.2009 se naplno projevily důsledky hospodářské krize i v oboru hutního průmyslu. Snížení dynamiky růstu a poptávky rozhodujících odběratelských odvětví znatelné již v 4.čtvrtletí r.2008, pokračovalo v zesílené míře. Za celý SKP 24 (dřive27) klesly nové zakázky v r.2009 meziročně o téměř 40%. Mírné známky oživení zesílily v druhé polovině roku a byly doplněny i mírným meziměsíčním růstem zakázek. Problémem pro vývozce zůstávala v celém sledovaném období značná volatilita české koruny k EUR a USD. Všechny tyto faktory ve svém souhrnu znamenaly rekordní 68% meziroční pokles přidané hodnoty a markantní snížení celkové rentability výroby.

V 1.čtvrtletí r.2010 se nové zakázky za SKP 24 zvýšily o 2,2%, což je nevýrazné vzhledem k nízké srovnávací základně r.2009 (v 1.čtvrtletí r.2009 poklesly zakázky meziročně o více než 35%). Nové zakázky tak jsou stále o cca 33% nižší než v době před krizí.

V r.2009 se meziročně index průmyslové produkce (IP) v odvětví 24 snížil v průměru o 24% (průmysl celkem -13,1%). V 1.čtvrtletí r.2010 se odvětví vrátilo k meziročnímu růstu, když se IP oboru zvýšil o 25% (avšak proti nízké základně 1Q 2009, kdy meziroční pokles představoval 36%). Pro srovnání index průmyslové produkce celkem se v 1.čtvrtletí meziročně zvýšil o 7,5%.

Objem výroby ocelářského průmyslu měřený přes fyzický objem, se za období celého r.2009 meziročně snížil o 27,8%. Meziroční pokles za 1.pololetí roku 2009 činil ještě 42%. V 1.čtvrtletí r.2010 vzrostl objem výroby celkem meziročně o 27,8% a proti 4.čtvrtletí r.2009 se zvýšil o 7,4%.

Obdobný trend platí i pro oblast finální hutní produkce. Ta se v 1.čtvrtletí r.2010 meziročně zvýšila o 37%, z toho objem výroby válcovaného materiálu vzrostl o 35% (zvýšení produkce polotovarů o 40,2%, dlouhých výrobků o 31,5% a plochých výrobků o 41%), přičemž produkce ocelových trubek se zvýšila o 35,7%, z toho produkce svařovaných trubek o 39,3% a produkce bezešvých trubek meziročně vzrostla o 39,3%.

Dodávky finální produkce na tuzemské trhy v 1.čtvrtletí r.2010 meziročně vzrostly v průměru o 31,6%, z toho dodávky válcovaného materiálu se zvýšily o 27,5% a dodávky ocelových trubek meziročně vzrostly o 33%. Výraznější byl v 1.čtvrtletí meziroční růst dodávek na zahraniční trhy (+47.6%), z čehož dodávky válcovaného materiálu vzrostly o 49.5% a dodávky trubek celkem vzrostly o 30,2% Z hlediska teritorií zahraničního trhu došlo k meziročnímu zvýšení dodávek finální produkce do zemí EU-15 o 56%, do nových zemí EU o 36,1% a na trhy třetích zemí se dodávky zvýšily o 47,7%.

Možnosti českého vývozu jsou při jejich vysokém podílu těsně svázány s oživením nebo recesí ve světě zejména ve státech Evropské unie. V 1.pololetí r.2009 se tempa růstu ve většině států EU dramaticky snižovala, vývoj ve 3.čtvrtletí znamenal dosažení dna a přechod k růstu. Pozitivním signálem byl růst zakázek a mírný mezičtvrtletní růst v Německu a Itálii. V porovnání s tím se recese dále prohlubovala ve Španělsku a v některých zemích střední a východní Evropy. Samostatnou kapitolou je vývoj v Řecku, kde problém s obrovským vnitřním dluhem bude do budoucna podvazovat ekonomický růst a hrozí přenos „nákazy“ do dalších zemí eurozóny. Spíše pozitivní signály přicházejí rovněž z USA a zejména z Číny, kde masivní investice státu podpořily výrobu a odbyt evropských výrobků. Mírné oživení je poznamenáno celou řadou nejistot a stojí za ním do značné míry masivní investice státu. Produkce celé řady odvětví zůstává i v r.2010 daleko pod úrovní r.2008 ( kovozpracující průmysl, stavebnictví a celý zpracovatelský sektor). Ještě méně příznivá je situace v oblasti tržeb, která je navíc v 1.čtvrtletí roku ovlivněna stále ještě nízkými cenami a nízkým kurzem eura proti dolaru.

Zatímco v r. 2009 se HDP meziročně snížil o 4,1%, v  r.2010 se předpokládá jen opatrný růst o 1,2%. Vývoj bude charakteristický jen nízkým růstem spotřeby obyvatelstva (+0.6%) při dalším i když mírnějším meziročním poklesu investic, zvláště ve stavebnictví (-1,5%). Průmyslová výroba EU meziročně vzroste o 2,7% (po 14% poklesu v r.2009).

Ještě méně příznivá je situace u odběratelských odvětví ocelářského průmyslu (tzv.SWIP). V loňském roce (2009) zde činil meziroční pokles 18,9%, pro rok 2010 se počítá jen s mírným růstem ve výši 1,1%. V 1.čtvrtletí r.2010 klesl SWIP o 0,6%. Nejvýraznější byl pokles ve stavebnictví (-7,2%), výrobě kovových konstrukcí (-5,3%) a ve strojírenství (-5,3%). Růst naopak zaznamenal automobilový průmysl (+20,6%), především díky extrémně nízké úrovni r.2009 a masivnímu růstu objednávek z třetích zemí (Čína, Indie, Japonsko…) Situace na vnitřním trhu EU je i nadále nepříznivá.

Na rok 2011 se předpokládá opatrný meziroční růst produkce odběratelských odvětví ve výši 4,1%.

Hospodářský útlum způsobil i výrazný pokles reálné spotřeby ocelářských výrobků v Evropě. Zatímco za celý r.2008 klesla reálná spotřeba v průměru meziročně o 7%, pokles v r.2009 činí více než 23%. Pokles akceleroval zejména v 1.polovině r.2009 v souvislosti s prudkým snížením poptávky u hlavních odběratelů i skutečností vysokých stavů zásob v celém výrobním řetězci. Prognózovaný růst reálné spotřeby bude i v r.2010 pouze nevýrazný. I v r.2011 bude úroveň reálné spotřeby ještě pod hodnotami počátku tisíciletí.

Snaha o využití zásob u odběratelů logicky vedla k ještě k výraznějšímu propadu zjevné spotřeby, koncentrované rovněž do období 1.poloviny r.2009. Od poloviny minulého roku lze zaznamenat signály oživení podporované vládními stimuly a oživením mezinárodního obchodu. V r. 2010 a 2011 dojde v této souvislosti k opětovnému doplňování skladů /i ve vazbě na růst objednávek a nízkou výchozí základnu/, což se projeví v rychlejším růstu zjevné spotřeby. Markantní je trend v 1.pololetí r.2010.

V porovnání se starými členskými státy Evropské Unie byl dopad recese v ČR v meziročním srovnání výraznější, což je dáno i velikostí tuzemského trhu a mírou zapojení české ekonomiky v rámci mezinárodní dělby práce. Markantně se to projevilo poklesem zakázek zpracovatelského průmyslu což mělo za následek pokles ocelářské výroby.

Pokles ocelářské výroby, byl v r.2009 doprovázen rovněž meziročním poklesem cen ocelářských výrobků. Jeho výše souvisela s nedostatkem nových zakázek za situace čerpání nadbytečných zásob v celém odběratelském řetězci hutních výrobců.

Pokles cen ocelářských výrobků byl rovněž umožněn poklesem cen surovinových vstupů. Ve srovnání s rokem 2008 se snížily světové ceny šrotu v průměru meziročně o 37%, výrazně poklesly i ceny energetického uhlí (-44%), ceny zemního plynu se snížily o 26%, ceny železné rudy meziročně klesly o 23% a ceny el.energie stagnovaly.

Odlišný vývoj lze pozorovat v r.2010, kdy opětovné růsty surovin začínají vytvářet tlak na zvýšení cen ocelářských výrobků. Po spíše nevýrazném růstu v 1.čtvrtletí se v dubnu 2010 meziměsíčně zvýšily ceny energetického uhlí o 6%, cena železné rudy stoupla o 75%, zemního plynu o 10%...

V  r.2009 meziročně poklesly ceny průmyslových výrobců celkem o 3,1%. Ceny oboru 24 (dříve 27) se ve stejném období meziročně v průměru snížily o 16,8%.

V 1.čtvrtletí činil meziročně pokles cen průmyslových výrobců 1,4% a oboru 24 stále ještě 12.2%, přičemž ke konci sledovaného období dochází k mírnému meziměsíčnímu růstu. Ceny v oborech ocelářské výroby (241-243) byly však v 1.čtvrtletí stále ještě v průměru o 25% nižší.

V r.2009 klesly, ve sledovaných  ocelářských společnostech tržby celkem v běžných cenách meziročně o 38,7%. Ještě výrazněji, o 45,4% se snížily tržby z průmyslové činnosti.

V 1.čtvrtletí je trend příznivější nicméně meziroční růst tržeb (+2,3%) zůstává (i vzhledem k nízké srovnávací základně r.2009) nevýrazný a to přes výrazný růst fyzických objemů výrob. Příčiny jsou dvě. Výše uvedený meziroční pokles cen (-25%) a posílení české koruny (k euru meziročně přibližně v průměru o 2 Kč/EUR) při výrazně vyšším podílu dodávek na zahraniční trhy.

Tržby z přímého vývozu meziročně vzrostly o 19.5%. Rychlejší růst výkonové spotřeby v porovnání s růstem tržeb, se projevil v poklesu přidané hodnoty o 3,2%. V porovnání s celým rokem 2009 již nebyl meziroční pokles tak výrazný, což bylo částečně dáno již nízkou srovnávací základnou 1.čtvrtletí roku 2009.

Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V období 1.čtvrtletí r.2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 12,4%, přičemž stav pracovníků prakticky zůstal na úrovni konce r.2009. Pokles zakázek se projevil i ve větších úsporách v oblasti mezd. Ty se v 1.čtvrtletí r.2010 snížily meziročně o 6,7%. Výsledkem byl meziroční růst průměrných výdělků o 6,6%, ke kterému došlo po poklesu průměrných výdělků v r.2009. Pro srovnání meziroční růst nominálních průměrných výdělků v průmyslu celkem za sledované období činil 5,8%, což vzhledem k nízké inflaci (1,5%) znamenalo i výrazný růst reálných výdělků.

Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v 1.čtvrtletí r.2010 zvýšila produktivita práce z tržeb v b.c. meziročně o téměř 20%. To odpovídá růstu tržeb (zakázek), ale především je důsledkem poklesu počtu pracovníků. Absolutně však produktivita zůstává hluboko pod úrovní roku 2008.

Pokles přidané hodnoty se promítl rovněž do ukazatelů rentability. Provozní hospodářský výsledek znamenal v 1.čtvrtletí r.2010 ztrátu 176 mil.Kč proti ztrátě 1,1 mld.Kč dosažené ve srovnatelném období r.2009. Hospodářský výsledek před zdaněním činil +237 mil Kč proti (-1,1) mld.Kč vykázané ztráty ve srovnatelném období r.2009. Na celkový hospodářský výsledek působil v 1.čtvrtletí r.2010 pozitivně kladný finanční hospodářský výsledek ve výši 413 mil.Kč (především výnosy z dl.finančního majetku, přijaté úroky).

Ukazatele rentability odrážejí výše uvedený vývoj v oblasti tržeb a zisku. Rentabilita tržeb dosáhla ve sledovaném období hodnoty (1,4)% proti hodnotě (-4,8)% v 1.čtvrtletí r.2009. Hrubá (provozní) marže činila (-0,8)% proti hodnotě (-4,9)% srovnatelného období. Oproti r.2009 ukazatele rentability vlastního kapitálu vykázaly kladné hodnoty. Rentabilita vlastního kapitálu (účetní HV/vlastní jmění), která byla ovlivněna zejména meziročním zlepšením účetního zisku dosáhla hodnoty +1,6%. Při mírném růstu míry zisku (a poklesu aktiv celkem) klesla úroveň celkové zadluženosti meziročně o 13,3%, což bylo dále ovlivněno poklesem závazků vč.úvěrů na 83% úrovně 1.čtvrtletí r.2009. Pokles zejména dlouhodobé zadluženosti o výrazných 45,9% byl silně ovlivněn řešením vztahů řídící-ovládaná osoba u společnosti ArcelorMittal Ostrava. Úspěšný hospodářský vývoj většiny společností v uplynulých letech se podílel i na růstu podílu vlastního kapitálu společností až na průměrnou hodnotu 72% aktiv celkem. Při poklesu celkových závazků vč. úvěrů (úvěry celkem se snížily meziročně o 55,8%), klesla celková úvěrová zadluženost o 54,6%, což lze na druhé straně zdůvodnit zhoršeným přístupem k úvěrům a nižší potřebě provozního financování.

Z hlediska schopnosti společností krýt své krátkodobé závazky se situace z pohledu meziročních srovnání zhoršila, běžná likvidita meziročně klesla o 33%. Nadále se relativně nepříznivě z pohledu minulosti vyvíjí i ukazatel pohotové likvidity (Fin.majetek/krátkodobé závazky) který klesl na 95% skutečnosti 1.čtvrtletí r.2009, především z důvodu meziročního poklesu finančního majetku. V této oblasti je však vývoj podle jednotlivých společností značně diferencovaný.

I mírný růst tržeb při více než 20% poklesu stavu zásob, měl za následek zkrácení doby obratu zásob o 24,6% /z 65 na 49 dní). Obdobný výsledek zaznamenaly všechny další ukazatele aktivity (viz tabulka).

Přes značně odlišnou ekonomickou situaci jednotlivých společností, lze vývoj v 1.čtvrtletí r.2010 hodnotit spíše pozitivně. Rostou zejména dodávky do zahraničí, mírně roste i objem zakázek i když obojí nedosahuje předkrizové úrovně r.2008. Pozitivní je vývoj zejména v Německu, na druhou stranu rozpočtové problémy jižního křídla Evropy a následně přijatá úsporná opatření mohou zpomalit proces ekonomického oživení v Evropě (ale v menší míře i v ČR). Díky předchozímu vývoji je finanční kondice většiny společností i nadále na úrovni zajišťující fungování společností. Společnosti jsou nadále schopny plnit své závazky. Jejich cash-flow roste, přičemž splatnost pohledávek začíná klesat. Nedostatek zakázek si v uplynulém období vynutilo odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém technologickém řetězci a produktivita práci zůstává nadále nízká. Přesto v porovnání s výsledky za 2009 se ukazuje zlepšení u většiny sledovaných ukazatelů. Mzdová náročnost v 1.čtvrtletí se meziročně snížila o 27%, klesá i materiálová náročnost, roste využití kapacit.

To se projevuje i z hlediska hodnocení pomocí tzv.ukazatelů životaschopnosti, jejímž parametrům v současné době v průměru vyhovět nelze, přesto, že individuálně některé společnosti tyto parametry nadále plní.

V 1.čtvrtletí roku 2010 lze v meziročním srovnání hovořit o růstu dynamiky výroby a zakázek. Nicméně úroveň předkrizové výroby a zejména tržeb dosažena prozatím nebyla a nelze to předpokládat ani v dalším průběhu roku. Zejména poptávka od tuzemských výrobců zůstává nadále na nízké úrovni. Pro další vývoj bude důležité oživení zejména v Evropě kam směřuje rozhodující část výroby. To může být negativně ovlivněno úspornými programy jednotlivých zemí, vyvolané předchozími masivními investicemi na povzbuzení ekonomického růstu. Z celosvětového hlediska bude pro odbyt hutních materiálů i nadále vývoj hospodářství v Číně a konsolidace ekonomiky v USA.

4.6.2010/ing.Svoboda