Květnová výroba

Výsledky hutních podniků ČR v roce 2009

V květnovém příspěvku uvádíme výsledky hutních podniků ČR za rok 2009. Podobně jako ve všech vyspělých zemích byl tento rok pro oceláře nejhorším rokem od r. 2000, komentáře z některých zemí hovoří dokonce o nejhorším roce po II. světové válce. Odbytová situace se v roce 2010 sice zlepšuje, zásadní obrat očekávají pesimističtější analytici až v r. 2012, optimisté v r. 2011. Jak toto zotavování ovlivní již realizovaný strmý nárůst cen železných rud a koksovatelného uhlí a očekávaný nárůst cen šrotu lze zatím obtížně odhadnout nejen co do rozsahu, ale i co do průběhu. Předběžné kalkulace zatím poukazují na potřebný nárůst cen ocelářských výrobků minimálně o 30%, což v současné ještě stále strnulé odbytové situaci budou dost neochotně akceptovat odběratelé.

Komentář k výsledkům hutních organizací

V období r.2009 se naplno projevily důsledky hospodářské krize i v oboru hutního průmyslu. Snížení dynamiky růstu a poptávky rozhodujících odběratelských odvětví znatelné již v 4.čtvrtletí r.2008, pokračovalo v zesílené míře. Za celý SKP 24 (dřive27) klesly nové zakázky meziročně o téměř 40%. Nejvýraznější byl pokles v 2.čtvrtletí (-52,2% ). Ve třetím čtvrtletí klesly nové zakázky oboru meziročně o 44,3% a v závěrečném čtvrtletí roku o 28,6%. Mírné známky oživení, které se již koncem 1.čtvrtletí projevovaly postupným růstem hodnoty krátkodobých i dlouhodobých finančních investic, zesílily v druhé polovině roku a byly doplněny i mírným meziměsíčním růstem zakázek. Problémem pro vývozce zůstávala v celém sledovaném období značná volatilita české koruny k EUR a USD. Všechny tyto faktory ve svém souhrnu znamenaly rekordní 68% meziroční pokles přidané hodnoty a markantní snížení celkové rentability výroby.

V r.2008 se meziročně index průmyslové produkce (IP) v odvětví 24 zvýšil ještě v průměru o 5,0%, když ve 4.čtvrtletí již zaznamenal meziroční propad o 23%. Obdobný trend jako ve 4.čtvrtletí pokračoval po celý rok 2009, kdy se index průmyslové produkce v odvětví 24 meziročně snížil v průměru o 24% (průmysl celkem -13,1%). Ve 4.čtvrtletí se odvětví opticky vrátilo do růstu, když se IP zvýšil o 2,9% (avšak proti nízké základně 4Q 2008). Přesto v 2.pololetí roku 2009 docházelo k mírnému mezikvartálnímu růstu produkce v souvislosti s růstem zakázek. Průměrné ceny měly v průběhu celého období klesající trend (v prosinci byly meziročně nižší za celé odvětví o 22%).

Meziroční výsledky ocelářského průmyslu, měřené přes fyzický objem výrob, měly až do konce 3.čtvrtletí r.2008 jen mírnou dynamiku. Obrat nastal ve 4.čtvrtletí r.2008, kdy objem výroby byl meziročně o 32,3 % a mezičtvrtletně o 31,9 % nižší.

Za období r.2009 se objem výroby meziročně snížil o 27,8%. Meziroční pokles za 1.pololetí roku 2009 činil ještě 42%. V mezikvartálním porovnání byl objem produkce ve 4.čtvrtletí r.2009 o 2,2% nižší proti 3.čtvrtletí roku, ale proti 2.čtvrtletí roku byl vyšší o 21,9%. Produkce 4.čtvrtletí byla meziročně o 10,9% vyšší.

Finální hutní produkce za celé období (1 – 4).čtvrtletí r.2009 meziročně klesla o 27%, z toho objem výroby válcovaného materiálu se snížil o 25,9% (snížení produkce polotovarů o 35,4%, dlouhých výrobků o 16,3% a plochých výrobků o 38,4%), přičemž produkce ocelových trubek se snížila o 34,1%, z toho produkce svařovaných trubek se snížila o 23,4% a produkce bezešvých trubek meziročně klesla o 39,6%.

V (1 – 4).čtvrtletí r.2009 meziročně klesly dodávky finální produkce na tuzemské trhy v průměru o 32,6%, z toho dodávky válcovaného materiálu se snížily o 32,3% a dodávky ocelových trubek klesly o 33,6%. Menší pokles zaznamenaly celkové dodávky na zahraniční trhy o 23,6% (dodávky válcovaného materiálu -22,3%; trubky -33,7%). Z hlediska teritorií zahraničního trhu došlo k meziročnímu snížení dodávek finální produkce do zemí EU-15 o 26,5%, do nových zemí EU o 27,1% a na trhy třetích zemí se dodávky snížily o 3,2%.

V porovnání s výsledky zpracovatelského a ocelářského průmyslu v Evropě, zejména ve starých členských státech EU, měly do konce r.2008 výsledky českého průmyslu stále vyšší dynamiku. To se změnilo zejména od 4.čtvrtletí roku 2008, kdy pokles poptávky se značným podílem té zahraniční, znamenal ještě výraznější meziroční propad průmyslové výroby a zejména zpracovatelského průmyslu.

Pokles ocelářské výroby, byl v r.2009 doprovázen rovněž meziročním poklesem cen ocelářských výrobků. Jeho výše souvisela s nedostatkem nových zakázek za situace čerpání nadbytečných zásob v celém odběratelském řetězci hutních výrobců.

Výrazný pokles poptávky od 2.poloviny r.2008 a zejména v r.2009 znamenal nejen snížení objemu výrob, ale i pokles cen ocelářských výrobků. Ten byl rovněž umožněn i poklesem cen surovinových vstupů.

Podle údajů ČSÚ poklesly v  r.2009 meziročně ceny průmyslových výrobců celkem o 3,1%. Ceny oboru 24 (dříve 27) se ve stejném období meziročně v průměru snížily o 16,8%, přičemž od 3.čtvrtletí již ceny klesaly jen nepatrně. V září byly ceny oboru 24 o 30% nižší než ve stejném období r.2008. Za celé sledované období roku 2009 se ceny oboru 24.1 meziročně v průměru snížily o 23,3%. Ceny oboru 24.2 (trubky) byly v průměru meziročně o 7,8% nižší a ceny oboru 24.3 se meziročně snížily o 10,2% . Výrazně se rovněž snížily ceny výrobků z neželezných kovů (24.4), meziročně o 16,3%. Z hlediska prognózy cenového vývoje v dalším období bylo až do realizace cenových nárůstů vstupů možno spíše počítat s cenovou stagnací a další růst cen bylo možno od 2.poloviny r.2010 v souvislosti z oživením u hlavních odběratelů.

V r.2009 klesly, ve sledovaných  ocelářských společnostech tržby celkem v běžných cenách meziročně o 38,7%. Ještě výrazněji, o 45,4% se snížily tržby z průmyslové činnosti. Tržby z přímého vývozu se klesly o 38,8%. Rychlejší růst výkonové spotřeby v porovnání s růstem tržeb, se projevil v poklesu přidané hodnoty o 68,3%. V porovnání s 1.pololetím již nebyl meziroční pokles tak výrazný, což bylo částečně dáno již nízkou srovnávací základnou 4.čtvrtletí roku 2008.

Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval již ve 4.čtvrtletí minulého roku měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V období (1-4).čtvrtletí r.2009 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 12,3%. Pokles zakázek se projevil i ve větších úsporách v oblasti mezd. Ty se v (1-4).čtvrtletí r.2009 snížily meziročně o 17,4% a to i při vyplácení nadstandardního odstupného. Výsledkem byl pokles průměrných výdělků o 5,9%, ke kterému došlo po letech nepřetržitého růstu. Na vině byly zkrácené pracovní týdny a nevyplácení pohyblivých složek mezd. Pro srovnání meziroční růst nominálních průměrných výdělků v průmyslu celkem za sledované období činil 3,6%, což vzhledem k nízké inflaci (1%) znamenalo stále ještě růst i reálných výdělků.

Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v (1-4).čtvrtletí r.2009 snížila produktivita práce z tržeb v b.c. meziročně o rekordních o více než 30%. Strmý pokles produktivity odpovídal současné situaci v hutních podnicích , kdy i při nedostatku zakázek nelze už z provozních důvodů stejně rychle snížit zaměstnanost. Řešením je pak tzv.dočasná nezaměstnanost a snaha o rekvalifikaci pracovníků i za použití státem spravovaných evropských fondů (viz program Vzdělávejte se a další…).

Pokles přidané hodnoty se promítl rovněž do ukazatelů rentability. Provozní hospodářský výsledek znamenal za celý rok 2009 ztrátu 4,1 mld.Kč proti 11,2 mld.Kč zisku dosaženém ve srovnatelném období r.2008. Hospodářský výsledek před zdaněním činil (-3,7) mld.Kč. proti 12 mld.Kč zisku vykázaném ve srovnatelném období r.2008. Na celkový hospodářský výsledek působil v r.2009 pozitivně kladný finanční hospodářský výsledek ve výši 464 mil.Kč (především výnosy z dl.finančního majetku, přijaté úroky).

Ukazatele rentability odrážejí výše uvedený vývoj v oblasti tržeb a zisku. Rentabilita tržeb dosáhla ve sledovaném období hodnoty (-3,7)% proti hodnotě (+5,8)% v r.2008. Hrubá (provozní) marže klesla na hodnotu (-4,9)% z hodnoty (+7,7)% srovnatelného období. Obdobně výrazně klesla v meziročním srovnání rovněž rentabilita vlastního kapitálu, která byla ovlivněna zejména poklesem účetního zisku. Uvedené poklesy vůči stejnému období r.2008 však již nebyly tak výrazné jako při hodnocení 1.pololetí roku. Přes pokles míry zisku (a aktiv celkem) klesla úroveň celkové zadluženosti meziročně o 20%, což bylo dále ovlivněno poklesem závazků vč.úvěrů na 72% úrovně r.2008. Při poklesu celkových závazků vč. úvěrů (úvěry celkem se snížily meziročně o 34%), klesla celková úvěrová zadluženost o více než 30%.

Z hlediska schopnosti společností krýt své krátkodobé závazky se situace zhoršila zejména v oblasti pohotové likvidity (meziroční pokles o cca 70%), zatímco ukazatel běžné likvidity ve výši 157.4% (poměr fin.majetku+kr.pohledávek ke krátkodobým závazkům) lze z hlediska meziročního vývoje, tj.výrazného poklesu pohledávek (-23%), hodnotit pozitivně. I v této oblasti je však vývoj podle jednotlivých společností značně diferencovaný. Výrazný pokles tržeb při mírnějším poklesu stavu zásob (-32,2)%, měl za následek prodloužení doby obratu zásob o 10,7% /z 56 na 62 dní). Obdobný výsledek zaznamenaly všechny další ukazatele aktivity (viz tabulka).

Přes meziroční výrazný pokles efektivnosti výroby, daný především prudkým poklesem zakázek doma i v zahraničí, je finanční kondice většiny společností díky předchozímu vývoji, i nadále na úrovni zajišťující fungování společností. Společnosti jsou nadále schopny plnit své závazky. Na druhé straně jejich cash-flow výrazně klesá, přičemž splatnost pohledávek se prodlužuje. Nedostatek zakázek si vynucuje i odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém technologickém řetězci a produktivita práci však přesto klesá. Přesto v porovnání s výsledky za 1.pololetí roku 2009 se ukazuje mírné zlepšení u většiny sledovaných ukazatelů.

To se projevuje i z hlediska hodnocení pomocí tzv.ukazatelů životaschopnosti, jejímž parametrům v současné době v průměru vyhovět nelze, přesto, že individuálně některé společnosti tyto parametry nadále plní.

Pokles dynamiky zakázek pro hutní průmysl pokračuje i přes mírné oživení v závěru hodnoceného období, v meziročním srovnání i v r.2009 a v kontextu přetrvávající hospodářské krize v Evropě a ve světě bude ovlivňovat ekonomické prostředí hutních výrobců minimálně po celý letošní rok. To bude mít pravděpodobně i své další dopady do oblasti zaměstnanosti. V globálním měřítku souvisí zpomalení dynamiky hutní výroby s dopady hypoteční krize zejména do stavební výroby, vyvolané finanční krize na trhu USA ale i EU i s nižší očekávanou dynamikou hospodářství v některých dalších zemích (Japonsko apod.). Důležitý pro odbyt hutních materiálů bude i nadále vývoj hospodářství v Číně. Svou roli sehrají i opatření realizovaná jednotlivými vládami k podpoře ekonomiky při přechodu řady zemí do hospodářské recese, včetně jejich koordinace na úrovni Evropské Unie.

28.4.2010/ing.Svoboda