Lednová knihovna

V prvním příspěvku roku 2010 uvádíme komentář k výsledkům hutních organizací za tři čtvrtletí roku 2009. Aby bylo možno srovnat si tyto výsledky se všeobecným stavem ocelářství v EU, doplnili jsme tentokrát text i o nejdůležitější fakta o ocelářství v EU. Vyplývá z toho všeobecné zasažení ocelářství světovou finanční krizí v celé EU. Již dříve jsme zveřejnili řadu zatím stále chmurných informací i z mimoevropských zdrojů. Všeobecně je zastáván názor, že k výraznějšímu zlepšení situace může dojít až v roce 2011 a stavu r. 2007 bude dosaženo až v r. 2013.

Výsledky hutních organizací za tři čtvrtletí roku 2009

V období 3/4 r.2009 se naplno projevily důsledky hospodářské krize i v oboru hutního průmyslu. Snížení dynamiky růstu a poptávky rozhodujících odběratelských odvětví znatelné již v 4.čtvrtletí minulého roku, pokračovalo v zesílené míře. Za celý SKP 24 (dřive27) klesly nové zakázky meziročně o více než 40%. Nejvýraznější byl pokles v 2.čtvrtletí (-51,7% ). Ve třetím čtvrtletí klesly nové zakázky oboru meziročně o 44,3%. Mírné známky oživení, které se již koncem 1.čtvrtletí projevovaly postupným růstem hodnoty krátkodobých i dlouhodobých finančních investic, zesílily v průběhu třetího čtvrtletí a byly doplněny i mírným meziměsíčním růstem zakázek. Problémem pro vývozce zůstávala v celém sledovaném období značná volatilita české koruny k EUR a USD. Všechny tyto faktory ve svém souhrnu znamenaly rekordní více než 70% meziroční pokles přidané hodnoty a markantní snížení celkové rentability výroby.

V r.2008 poklesl meziročně index průmyslové produkce v odvětví 24 v průměru o 0,8%, zejména díky strmému pádu v 4.čtvrtletí, kdy meziročně klesl o téměř 25% (průmysl celkem jen -13,2%). Zatímco v 1.čtvrtletí r.2009 se index průmyslové produkce odvětví 24 snížil meziročně o 36,4%, (průmysl celkem -19%) a ve 2.čtvrtletí klesl ještě výrazněji o 38,6% (průmysl -18,1%), pokles 3.čtvrtletí již činil pouze 24,9% (průmysl celkem -13%) přičemž průměrné ceny měly v průběhu období klesající trend (v září byly meziročně nižší v průměru o 30%).

Meziroční výsledky ocelářského průmyslu, měřené přes fyzický objem výrob, měly až do konce 3.čtvrtletí r.2008 jen mírnou dynamiku. Obrat nastal ve 4.čtvrtletí r.2008, kdy objem výroby byl meziročně o 32,3 % a mezičtvrtletně o 31,9 % nižší.

Za období 3/4 r.2009 se objem výroby meziročně snížil o 36,1%. Meziroční pokles za 1.pololetí roku 2009 činil ještě 42%. V mezikvartálním porovnání byl objem produkce ve 3.čtvrtletí r.2009 o 24,7% vyšší, přičemž meziročně byla výroba ve 3.čtvrtletí stále ještě o 23,2% nižší.

Finální hutní produkce za celé období (1 – 3).čtvrtletí r.2009 meziročně klesla o 36,4%, z toho objem výroby válcovaného materiálu se snížil o 35,6% (snížení produkce polotovarů o 38,9%, dlouhých výrobků o 27,7% a plochých výrobků o 47,6%), přičemž produkce ocelových trubek se snížila o 40,7%, z toho produkce svařovaných trubek se snížila o 31,5% a produkce bezešvých trubek meziročně klesla o 45,8%.

V (1. – 3.).čtvrtletí r.2009 meziročně klesly dodávky finální produkce na tuzemské trhy v průměru o 41,7%, z toho dodávky válcovaného materiálu se snížily o 41,6% a dodávky ocelových trubek klesly o 40,2%. Menší pokles zaznamenaly celkové dodávky na zahraniční trhy o 33,2% (dodávky válcovaného materiálu -32,4%; trubky -40,0%). Z hlediska teritorií zahraničního trhu došlo k meziročnímu snížení dodávek finální produkce do zemí EU-15 o 37,6%, do nových zemí EU o 36,6% a na trhy třetích zemí se dodávky snížily o 3,8%.

Možnosti českého vývozu jsou při jejich vysokém podílu těsně svázány s oživením nebo recesí ve světě zejména ve státech Evropské unie. V 1.pololetí se tempa růstu ve většině států EU dramaticky snižovala, vývoj na konci druhého a v 3.čtvrtletí však naznačuje možnost dosažení dna a přechodu k růstu. Pozitivním signálem je růst zakázek a mírný mezičtvrtletní růst v Německu a Francii. V porovnání s tím se recese dále prohlubuje ve Španělsku a v některých zemích střední a východní Evropy (Rumunsko, Bulharsko, Pobaltí..). Spíše pozitivní signály přicházejí rovněž z USA a zejména z Číny, kde masivní investice státu podpořily výrobu a odbyt evropských výrobků. Zatímco v r.2007 vzrostl celkový HDP EU25 o 2,7%, v r.2008 činil meziroční růst již jen 0,9%, a v  r.2009 se předpokládá 4% pokles. Nepříznivá prognóza souvisí zejména s dramatickým poklesem zakázek a temp růstu celých odvětví (automobilový průmysl, kovozpracující průmysl, stavebnictví a celý zpracovatelský sektor). Mírné oživení se předpokládá až v r.2010 (HDP+0,8%), vývoj v dalších letech zůstane prozatím nevýrazný (r.2011 HDP +1,7%).

Za celý loňský rok se výroba odběratelských odvětví snížila meziročně o 2%, z toho v automobilovém průmyslu o 5,9%. V 1.pololetí r.2009 činil meziroční pokles u hlavních odběratelů ocelářského průmyslu již téměř 23%. Podle předpokladů EUROFER bude činit meziroční pokles produkce u odběratelů za celý rok 2009 v průměru 18%.

Hospodářský útlum, který začal již v druhé polovině r.2008 způsobil i výrazný pokles reálné spotřeby ocelářských výrobků v Evropě. Zatímco za celý r.2008 klesla reálná spotřeba v průměru meziročně o 5,5%, prognózovaný pokles pro r.2009 bude činit více než 24%. Pokles akceleroval zejména v 1.polovině r.2009 v souvislosti s prudkým snížením poptávky u hlavních odběratelů i skutečností vysokých stavů zásob v celém výrobním řetězci.

V porovnání s výsledky zpracovatelského a ocelářského průmyslu v Evropě, zejména ve starých členských státech EU, měly do konce r.2008 výsledky českého průmyslu stále vyšší dynamiku. To se změnilo zejména od 4.čtvrtletí roku, kdy pokles poptávky se značným podílem té zahraniční, znamenal ještě výraznější meziroční propad průmyslové výroby a zejména zpracovatelského průmyslu.

Pokles ocelářské výroby, je v r.2009 doprovázen rovněž meziročním poklesem cen ocelářských výrobků. Jeho výše souvisí s nedostatkem nových zakázek za situace čerpání nadbytečných zásob v celém odběratelském řetězci hutních výrobců.

Výrazný pokles poptávky od 2.poloviny r.2008 a zejména v r.2009 znamenal nejen snížení objemu výrob, ale i pokles cen ocelářských výrobků. Ten byl rovněž umožněn i poklesem cen surovinových vstupů. Ve srovnání s ¾ roku 2008 se snížily světové ceny šrotu o téměř 50%, výrazně poklesly i ceny energetického uhlí (-49%), ceny zemního plynu se snížily o 20%, ceny železné rudy meziročně klesly o 28% a ceny el.energie stagnovaly.

Podle údajů ČSÚ poklesly v (1-3).čtvrtletí r.2009 meziročně ceny průmyslových výrobců celkem o 3,3% (v 1.čtvrtletí o 1,2%, v 2. čtvrtletí o 3,6%, v 3.čtvrtletí o 5,2%). Ceny oboru 24 (dříve 27) se ve stejném období meziročně v průměru snížily o 13,2%, přičemž ve 3.čtvrtletí již ceny klesaly jen nepatrně. V září byly ceny oboru 24 o 30% nižší než ve stejném období r.2008. Výrazně se na tom podílel obor SKP 24.1 (sur.železo, ocel a ferroslitiny), kde meziroční pokles cen činil více než 40%. Za celé sledované období ¾ roku 2009 se ceny oboru 24.1 meziročně v průměru snížily o 17,7%. Ceny oboru 24.2 (trubky) byly v průměru meziročně o 1,9% nižší, ale v září již činil pokles meziročně 18%. Ceny oboru 24.3 se meziročně snížily o 8,4% (v září činil pokles cen více než 18,5%. Výrazně se rovněž snížily ceny výrobků z neželezných kovů (24.4), meziročně o 20%. Z hlediska prognózy cenového vývoje v dalším období lze spíše počítat s cenovou stagnací i vzhledem ke klesajícím cenám některých nákladových položek, vstupů. Další růst cen lze předpokládat od 2.poloviny r.2010 v souvislosti z oživením u hlavních odběratelů.

V (1-3).čtvrtletí r.2009 klesly, ve sledovaných  ocelářských společnostech tržby celkem v běžných cenách meziročně o 42%. Ještě výrazněji, o 49,5% se snížily tržby z průmyslové činnosti. Tržby z přímého vývozu se klesly o 47,6%. Rychlejší růst výkonové spotřeby v porovnání s růstem tržeb, se projevil v poklesu přidané hodnoty o 72,4%.

Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval již ve 4.čtvrtletí minulého roku měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V období (1.-3.).čtvrtletí r.2009 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 10,7%. Pokles zakázek se projevil i ve větších úsporách v oblasti mezd. Ty se v (1.-3.).čtvrtletí r.2009 snížily meziročně o 16,6% a to i při vyplácení nadstandardního odstupného. Výsledkem byl pokles průměrných výdělků o 6,7%, ke kterému došlo po letech nepřetržitého růstu. Na vině byly zkrácené pracovní týdny a nevyplácení pohyblivých složek mezd. Pro srovnání meziroční růst nominálních průměrných výdělků v průmyslu celkem za sledované období činil 2,5%. Vzhledem k nízké inflaci a v kontextu celkového útlumu se v r.2009 předpokládá v celé ČR pouze nepatrný růst výdělků, v oblasti hutního průmyslu spíše meziroční pokles či mzdová stagnace.

Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v (1.-3.).čtvrtletí r.2009 snížila produktivita práce z tržeb v b.c. meziročně o rekordních 35,7%. Strmý pokles produktivity odpovídal současné situaci v hutních podnicích , kdy i při nedostatku zakázek nelze už z provozních důvodů stejně rychle snížit zaměstnanost. Řešením je pak tzv.dočasná nezaměstnanost a snaha o rekvalifikaci pracovníků i za použití státem spravovaných evropských fondů (viz program Vzdělávejte se a další…).

Pokles přidané hodnoty se promítl rovněž do ukazatelů rentability. Provozní hospodářský výsledek znamenal za ¾ roku 2009 ztrátu 3,1 mld.Kč proti 12,3 mld.Kč zisku dosaženém ve srovnatelném období r.2008. Hospodářský výsledek před zdaněním činil (-2,9) mld.Kč. proti 12 mld.Kč zisku vykázaném ve srovnatelném období r.2008. Na celkový hospodářský výsledek působil v (1-3).čtvrtletí r.2009 pozitivně kladný finanční hospodářský výsledek ve výši 233 mil.Kč (především výnosy z dl.finančního majetku, přijaté úroky).

Ukazatele rentability odrážejí výše uvedený vývoj v oblasti tržeb a zisku. Rentabilita tržeb dosáhla ve sledovaném období hodnoty (-4,6)% proti hodnotě (+8,2)% (1.-3.).čtvrtletí r.2008. Hrubá (provozní) marže klesla na hodnotu (-4,8)% z hodnoty (+10,6)% srovnatelného období. Obdobně výrazně klesla v meziročním srovnání rovněž rentabilita vlastního kapitálu, která byla ovlivněna zejména poklesem účetního zisku. Uvedené poklesy vůči stejnému období r.2008 však již nebyly tak výrazné jako při hodnocení 1.pololetí roku. Přes pokles míry zisku (a aktiv celkem) klesla úroveň celkové zadluženosti meziročně o 18,6%, což bylo dále ovlivněno poklesem závazků vč.úvěrů na 71% úrovně r.2008. Pokles zejména dlouhodobé zadluženosti o výrazných 43,6% byl silně ovlivněn řešením vztahů řídící-ovládaná osoba u společnosti ArcelorMittal Ostrava. Úspěšný hospodářský vývoj většiny společností v uplynulých letech se podílel i na růstu podílu vlastního kapitálu společností až na průměrnou hodnotu 71,6% aktiv celkem. Při poklesu celkových závazků vč. úvěrů (úvěry celkem se snížily meziročně o 24,2%), klesla celková úvěrová zadluženost o téměř 20%.

Z hlediska hodnocení společností krýt své krátkodobé závazky se situace meziročně zlepšila v případě běžné likvidity. Na druhé straně se zvýšily pohledávky a to i krátkodobé, což vedlo k jejímu vyššímu než potřebnému růstu (+35%). Likvidita I, jako poměr finančního majetku k krátkodobým závazkům se v průměru naopak výrazně zhoršila v důsledku výrazného meziročního poklesu finančního majetku.

Výrazný pokles tržeb při mírnějším poklesu stavu zásob (-35,9)%, měl za následek prodloužení doby obratu zásob o 13,2% /z 53 na 60 dní). Obdobný výsledek zaznamenaly všechny další ukazatele aktivity.

Přes meziroční výrazný pokles efektivnosti výroby, daný především prudkým poklesem zakázek doma i v zahraničí, je finanční kondice většiny společností díky předchozímu vývoji, i nadále na úrovni zajišťující fungování společností. Společnosti jsou nadále schopny plnit své závazky. Na druhé straně jejich cash-flow výrazně klesá a jejich pohledávky rostou. Nedostatek zakázek si vynucuje i odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém technologickém řetězci a produktivita práci však přesto klesá. Přesto v porovnání s výsledky za 1.pololetí roku 2009 se ukazuje mírné zlepšení u většiny sledovaných ukazatelů.

Pokles dynamiky zakázek pro hutní průmysl pokračuje i přes mírné oživení v závěru hodnoceného období, v meziročním srovnání i v r.2009 a v kontextu přetrvávající hospodářské krize v Evropě a ve světě bude ovlivňovat ekonomické prostředí hutních výrobců minimálně po celý letošní rok. To bude mít pravděpodobně i své další dopady do oblasti zaměstnanosti. V globálním měřítku souvisí zpomalení dynamiky hutní výroby s dopady hypoteční krize zejména do stavební výroby, vyvolané finanční krize na trhu USA ale i EU i s nižší očekávanou dynamikou hospodářství v některých dalších zemích (Japonsko apod.). Důležitý pro odbyt hutních materiálů bude i nadále vývoj hospodářství v Číně. Svou roli sehrají i opatření realizované jednotlivými vládami k podpoře ekonomiky při přechodu řady zemí do hospodářské recese, včetně jejich koordinace na úrovni Evropské Unie.

27.11.2009

Ing.Svoboda