Listopadová knihovna

V listopadovém příspěvku shrnujeme námi monitorované poznatky a názory ze zahraničí k aktuálním otázkám současného ocelářství. Shrnuli jsme do  podoby tezí a uspořádali do tématických bloků.

K této problematice zpracováváme pro své členy dvakrát ročně materiál „Predikce vývoje ocelářského průmyslu“

OBECNĚ k situaci ocelářství

• Letošní světová výroba oceli je předpokládána ve výši více než 1,5 mld. tun , z toho Čína vyrobí téměř 50%
• ČR vyrobila v roce 2008 7,1 mil. t oceli, v roce 2011 se očekává 5,7 mil.t
• Přes neustálý růst globální výroby oceli není ještě stále v tradičních zemích dosaženo úrovně roku 2008, kormidlo přebírají zejména země BRIC a další rozvojové země

Za celý rok 2011 očekává pro EU Raiffeisen Capital Management růst 1,6 procenta. Nejednotnost mezi zeměmi eurozóny bude, podle Kurta Schappelweina, ředitele oddělení pro multi-asset strategie Raiffeisen Capital Management, přetrvávat. Předstihové ukazatele v poslední době opět citelně klesly, pesimistických odhadů přibývá

Podstatným důvodem k nepříznivé náladě, která vládne mezi spotřebiteli, je všeobecná ztráta důvěry ve schopnost politiků řešit problémy,“ tvrdí Schappelwein a dodává: „Mnohé země eurozóny už vykazují zadlužení, které je důvodem k obavám. Vedle situace v Řecku a Portugalsku jsou příčinou rostoucích výnosů dluhopisů také veřejné rozpočty v Itálii a ve Francii, které jsou v katastrofálním stavu. Do víru pak s sebou strhávají další země jako např. Španělsko. Evropské centrální bance se sice nakupováním dluhopisů postižených zemí daří ceny státních dluhopisů stabilizovat, problémy nebonitních zemí eurozóny ale budou dále ovlivňovat trhy, dokud se nenajde nějaké definitivní politické řešení.“

Suroviny – materiální předpoklady

• Rychlé tempo nárůstu globální výroby způsobuje napjatost v oblasti zajišťování potřebných vstupů s důsledky

Pro oblast železných rud a uhlí objevuje svět Afriku jako nový vydatný zdroj surovin – procedurální podmínky zde nejsou příliš vyhrocené, naopak vlády jsou vstřícné A  lze hovořit o kontinentální Perspektivní surovinové základně

Přímým důsledkem pro ocelářství jsou

• velké vyvolané investiční náklady  - snaha získávat vlastní těžařské kapacity a zásadní racionalizace vlastní výroby, výzkum, vývoj nových technologických pochodů – vše v podmínkách silně napjaté finanční situace a obtížnějšího přístupu k úvěrům
• odklon od politiky fúzí uvnitř ocelářství k integraci proti proudu – směrem k vlastnictví těžebních kapacit
• trvalý tlak dodavatelů surovin na změny režimů sjednávání kontraktů dodávek
• Komoditní trh surovinami je živnou půdou finančních spekulací, burzy kovů jako mezičlánek mezi dodavatelem a odběratelem surovin ve svém konečném efektu zvednou především cenovou hladinu

1. Příkladem může být nikl, kde ceny již absolvovaly výkyvy mezi 10 tis.USD/t až 50 tis. USD/t

Vládní restrikce

• Restriktivní politická rozhodnutí jsou ve svých důsledcích především antikonjunkturálními opatřeními, která negativně ovlivňují hospodářský rozvoj a v dlouhodobém konceptu ohrožující i samotný  státní rozpočet, zaměstnanost i dnes ve flóru existující služby všeho druhu
• Samostatné vyčlenění ekologie jako kategorie vládní (nikoliv hospodářské) politiky, hodnotí zahraniční průmysl z pohledu obsahu i formy jako katastrofický scénář kolapsu průmyslu
• Na druhé straně otvírá pro ocelářství nové dodavatelské příležitosti v podobě zabezpečení materiálu potřebného k realizaci ekologických opatření
• Hrozí velký útlum až vysidlování průmyslu

Postavení oceli

• Ocel je a zůstane materiální páteří a předpokladem hospodářského rozvoje
• Každých 5 let se z větší části inovuje sortiment
• Zvyšování kvality jako obsah rozvoje ocelářství je velkým racionálním motorem úspor ve spotřebě u uživatelů – zpracovatelů, upevňuje jejich konkurenční schopnost a zlepšuje životní prostředí
• Ocel proniká a má své nezastupitelné uplatnění v tradičních aplikačních oborech přizpůsobováním se jejich inovačním aktivitám  a rozšiřováním svých technologií – např. o nanotechnologie, výšepevné oceli
• Převážná část oceli po splnění svého užitného poslání se vrací zpět do ocelářské výroby jako ekologická surovina a její recyklační schopnost  je i předpokladem své vlastní efektivní ekologické  likvidace a do třetice všeho dobrého její inovace přinášejí snižování ekologické zátěže aplikací, v nichž je používána a sama je konstrukčním materiálem zařízení pro zlepšování životního prostředí (automobily, větrné elektrárny, ekologické stavby,…)

Resumé,  co to vše stojí

• Velké finanční zdroje v investicích, kde až 30% investic souvisí s ekologií
• Cílevědomý výzkum, vývoj
• Nezbytná úzká a trvalá spolupráce s odběrateli v životním zájmu obou stran na sofistikovaném řešení růstu užitnosti jejich výrobků (tzv. technologické partnerství), protože cca 50% oceli zůstává ve vlastní zemi a dovozy – cca druhá polovina oceli pochází od desítek zahraničních dodavatelů

Aktuální konkrétní poznatky a názory

• Směrnice EU pro obchodování emisemi a její 21% hranice selhaly ve vytváření úrovně hracího pole pro průmysly v Evropě.
• Evropský ocelářský průmysl zredukoval emise na tunu oceli asi o 50% mezi r. 1970 až 2005. Mezi r. 1990 a 2005 samotným byly redukce 21%. Průmysl je nyní blízko k limitům toho, co mohou dokázat současné technologie, a jakékoli další zlepšení bude potřebovat vývoj objevných technologií a těžké investice.
• Je rozhodující uchovat silný, inovativní a konkurenceschopný průmysl. Jednosměrně aplikovaná politika klimatu musí být sdílena a implementována na ochranu konkurenceschopnosti průmyslu v Evropě až do doby vytvoření globální úrovně hracího pole pro mezinárodně obchodované, na uhlík náročné zboží.
• Klíčové obavy z ekologické legislativy resp. zdaňování mají vedle ocelářů zemí EU i Australané, ale i z ostatních regionů zaznívá požadavek střízlivosti při vytyčování cílů v oblasti ekologie a v oblasti úsporných fiskálních opatření.

Suroviny

• Jednou z věcí, o nichž se nejvíce mluví - o vývoji v ocelářském výrobním řetězci (toku) - je snaha výrobců oceli zajistit si dodávky surovin, protože jejich ceny se strmě vyšplhaly a staly se mnohem vrtkavějšími. Poradit si s touto vrtkavostí je pro mnohé nevítanou zkušeností. Nepřekvapuje, že někteří výrobci oceli usilují o podíly - nebo dokonce o úplné vlastnictví - v důlních operacích. Aby vytvořily příležitosti pro nabídku mechanizmu pro snížení rizika v cenách, finanční instituce zahájily celou škálu derivátů pro pojištění proti ztrátám

• Výrobci oceli, kteří kontrolují vlastní suroviny, budou mít konkurenční výhodu, aby pokračovali v konsolidaci ocelářského sektoru přes fúze a akvizice. Ocelárny se svými vlastními zdroji železné rudy budou mít větší sílu, než jejich konkurenti, mohly by se utkat v konkurenci o dodávky nebo zvýšit své ceny, nebo je převzít

·         Dostupnost a ceny surovin a energií jsou významným faktorem zhoršujícím efektivnost, nutí ocelářství podnikatelsky diverzifikovat své aktivity proti proudu, což ubírá investiční zdroje pro inovace a modernizace v samotném ocelářství.

Trh ceny

• MEPS předpovídá, že se ceny obnoví na konci r. 2011, protože distributoři pravděpodobně začnou uplatňovat objednávky na dodávky v novém roce. Prognózuje, že ceny surovin v 1.Q 2012 vzrostou, protože do chodu budou uváděny nové kapacity pro pokrytí očekávané vyšší poptávky od konečných spotřebitelů. Poslední odhady o vývoji ekonomiky v EU se proti dřívějším opět více přiblížily k nulovému růstu (již jen mírně nad nulou).

• Zákazníci ve všech regionech pravděpodobně omezí objemy nákupů v úsilí udržet zásoby v nadcházejících měsících nízké. Zpomalující ekonomická obnova ve většině zemí téměř jistě omezí spotřebu ocelářských výrobků. V důsledku toho se předpovídá, že transakční ceny v krátké době dále klesnou.
• Pesimističtější odhady k obnově konjunktury posunují cílové období až do roku 2014, všeobecnější názor je rok 2012 až 2013. Obavy z narušování rovnocenných podmínek pro konkurování sílí, společnosti propočítávají nákladové důsledky legislativních opatření omezujících se regionálně navzdory globálnímu charakteru obchodu s ocelářskými výrobky.

Listopad 2011

RNDr. Jaroslav Raab

Výkonný ředitel

Hutnictví železa, a.s.