Říjnová knihovna

V říjnovém příspěvku informujeme o finančních výsledcích hutních organizací za 1. pololetí 2011.

Komentář k výsledkům hutních organizací  V ČR

V uplynulém roce (2010) se odvětví hutní výroby, po propadu z r.2009, postupně stabilizovalo. V průměru za celý rok 2010 vzrostly nové zakázky v odvětví 24 o 35,9% meziročně.Odvětví vrátilo k meziročnímu růstu.V průměru za celý rok 2010 se IP index odvětví SKP24 zvýšil meziročně o 21,9% Růstový trend pokračoval i v 1.čtvrtletí r.2011, kdy se odvětvový meziroční index zvýšil o 13.7%

V 2.čtvrtletí r.2011se meziroční tempo růstu snížilo IP index odvětví se zvýšil o 4,2% (průmysl celkem +9,1%), přičemž nižší hodnota růstu korespondovala i s vyšší základnou srovnávacího období. Objem kontrahovaných zakázek v odvětví se meziročně zvýšil o 14,8% (v průmyslu celkem vzrostly zakázky o 6,2%). Bazický index (srovnání proti průměrnému čtvrtletí r.2005) dosáhl v 2.čtvrtletí r.2011u odvětví 24 hodnoty pouze 99,4% proti hodnotě 122,8% za průmysl celkem, což dokumentuje skutečnost, že v dlouhodobém horizontu hutní výroba stále ještě nedosahuje hodnot „předkrizových období“.

Objem výroby ocelářského průmyslu měřený přes fyzický objem, se za období celého r.2010 meziročně zvýšil o 19,6%. Obdobný trend platil i pro oblast finální hutní produkce. Ta se v r.2010meziročně zvýšila rovněž o19,6%.

V 1.pololetí r.2011 se objem ocelářské výroby meziročně zvýšil o 5,2%., přičemž meziroční růst měl klesající trend (růst v 1.čtvrtletí činil ještě 8%). Tomuto růstu odpovídal i meziroční růst finální produkce. Ta se období 1.pololetí r.2011 meziročně zvýšila o 2,7%, z toho objem výroby válcovaného materiálu vzrostlo 1,4% (zvýšení produkce polotovarů o 5,7%, plochých výrobků o 7,7% a meziroční pokles produkce dlouhých výrobků o 2,5%).Produkce ocelových trubek se zvýšila o 9,3%, z toho produkce svařovaných trubek klesla meziročně o 2,6% a produkce bezešvých trubek meziročně vzrostla o16,1%. Z hlediska struktury dodávek byla situace následující:

Dodávky finální produkce na tuzemské trhy v 1.pololetí r.2011meziročně vzrostly v průměru o 3,2%, z toho dodávky válcovaného materiálu se zvýšily o1,8% a dodávky ocelových trubek meziročně vzrostly o19,6%.Dodávky na zahraniční trhy vzrostly v meziročním srovnání nižším tempem (+2,9%), z čehož dodávky válcovaného materiálu se zvýšily o 1,8% a  dodávky ocelových trubek celkem vzrostly o 9,6%. Z hlediska teritorií zahraničního trhu došlo v 1.pololetí r.2011k meziročnímu zvýšení dodávek finální produkce do zemí EU-15 o 3,8%, do nových zemí EU o 6,8% a dodávky na trhy třetích zemí se naopak snížily o7,7%.

Možnosti českého vývozu jsou při jejich vysokém podílu těsně svázány s oživením nebo recesí ve světě zejména ve státech Evropské unie. Od druhého čtvrtletí r.2010 došlo k výraznějšímu růstu zakázek a mezičtvrtletnímu růstu zejména v Německu, ale i dalších zemích ( Francie, Švédsko, Holandsko..). V porovnání s tím se recese dále prohlubovala ve Španělsku, Portugalsku a Řecku. Samostatnou kapitolou je vývoj v Řecku, Irsku a v posledním období v Portugalsku, kde problémy s obrovskými vnitřními dluhy podvazují ekonomický růst a hrozí přenos „nákazy“ do dalších zemí eurozóny.

V  r.2010 vzrostl HDP Evropské unie o 1.8%. Vývoj byl charakteristický jen nízkým růstem spotřeby obyvatelstva (+0.9%) při dalším mírném poklesu nových investic (-0.1%). Pokračoval zejména další pokles investic v oblasti stavebnictví (-4,2%), zatímco investice do strojů a zařízení meziročně vzrostly o 2.2%. Významnými zdrojem růstu zůstává export, naopak se omezují vládní výdaje. Průmyslová výroba EU meziročně vzrostla o 7.1% (po cca 14% poklesu v r.2009).

Růstu průmyslové výroby odpovídala v r.2010 i relativně příznivější situace u odběratelských odvětví ocelářského průmyslu (tzv.SWIP), kde se produkce meziročně zvýšila v průměru o 5.9%. Pokles se v uplynulém roce týkal zejména stavebnictví (-2,5%) meziročně a lodního průmyslu. Výrazný růst naopak zaznamenal  automobilový průmysl (+20,7%), především díky extrémně nízké úrovni r.2009 a masivnímu růstu objednávek z třetích zemí (Čína, Indie, Japonsko…) Zvýšila se rovněž produkce trubek (+12.7)%, strojírenství (+9,9) a výroba kovového zboží (+8.2)%.

Situace na vnitřním trhu EU je i do budoucna nepříliš příznivá (vládní úspory, vysoká nezaměstnanost a jen pozvolný růst spotřeby obyvatelstva) a proto prognózovaný meziroční růst SWIP nepřesáhne v r.2011 příliš úroveň r.2010. Očekává se, že se dále prohloubí rozdíly uvnitř „eurozóny“, tj. dynamickým růstem v Německu a státech severní Evropy a nízkým růstem ve Španělsku, Řecku, Portugalsku, ale i Belgii. Očekává se, strojírenství vč. výroby automobilů budou motorem růstu i v současném období. Z hlediska strukturu růstu je rozhodující růst investiční poptávky a exportních objednávek, kde hraje dominantní roli vývoj v Německu.

Hospodářský útlum způsobil v minulých letech (2008,2009) i výrazný pokles reálné spotřeby ocelářských výrobků v Evropě.

V porovnání s tím, činil meziroční růst reálné spotřeby v Evropě v r.2010 4,4%,což bylo způsobeno robustním meziročním růstem zpracovatelského průmyslu, zejména strojírenství a výroby automobilů.  Do budoucna se předpokládá více než 6% meziroční růst v r.2011 a téměř 4% růst v r.2012 to i z důvodů předpokládaného oživení v oblasti stavebnictví a růstu investiční poptávky. Přesto absolutní čísla charakterizující úroveň reálné spotřeby nedosáhnou ani v r.2012 předkrizové úrovně.

Snaha o lepší využití (vyskladňování)  zásob vedla v r.2009 k výraznějšímu propadu zjevné spotřeby (v porovnání s poklesem reálné spotřeby). V  r. 2010 došlo k opětovnému doplňování skladů /i ve vazbě na růst objednávek a nízkou výchozí základnu/, což se naopak projevilo v rychlejším růstu zjevné spotřeby. Pro růst v r.2011 bude určující reálná poptávka koncových uživatelů. Markantní růst v 1.čtvrtletí r.2011 byl výrazně ovlivněn růstem dovozu do EU. Z hlediska zásob se jeví evropský trh napříč celým distribučním řetězcem v polovině roku 2011 jako dobře vybalancovaný.

V porovnání se starými členskými státy Evropské Unie prochází ČR výraznějšími výkyvy hospodářského cyklu, což je dáno i velikostí tuzemského trhu a mírou zapojení české ekonomiky v rámci mezinárodní dělby práce.  Markantně se to projevilo v uplynulém období poklesem zakázek zpracovatelského průmyslu což mělo za následek pokles ocelářské výroby. Pokles ocelářské výroby, byl v r.2009 doprovázen rovněž meziročním poklesem cen ocelářských výrobků. Rok 2010 znamenal v meziročním srovnání spolu s opětovným doplňováním skladů i návrat k cenovému růstu.  Úroveň cen však nedosáhla „předkrizových hodnot“.

V r.2010 se ceny průmyslových výrobců celkem zvýšily meziročně v průměru jen o 1,2%.  Ceny v oborech ocelářské výroby (241-243) vzrostly o 7%. Růst cen v tomto období byl vyvolán nejen postupným růstem poptávky, ale i opětovným růstem cen energií a materiálů. Tento trend pokračoval i v 1.pololetí r.2011 kdy se meziročně zvýšily světové ceny železné rudy o 32%, ceny energetického uhlí vzrostly o 28%, koksovatelného uhlí o 18%, ceny zemního plynu se zvýšily  o 22% a ceny šrotu vrostly v průměru meziročně rovněž o 22%.

V 1.pololetí r.2011 se ceny průmyslových výrobců v ČR celkem zvýšily meziročně o 5,7%.  Ve stejném období se zvýšily ceny oboru 24 o 19,9% meziročně. Ceny v oborech ocelářské výroby (241-243) meziročně vzrostly ještě o něco výrazněji (produkce rozhodujícího oboru „241-surové železo, ocel, feroslitiny“  vzrostla meziročně o 27.7%) Růst cen v tomto období byl vyvolán i růstem cen vstupních surovin a energií (viz výše).

Pokud bychom vycházeli ze srovnání bazických indexů k r.2005, byly v červnu r.2011 ceny oboru 24 o 13.5% vyšší (obor 241 +12,9%, 242 +21.3%), zatímco ceny v průmyslu celkem vzrostly o 14,8%. Průměrná úroveň cen se tak dostala na úroveň  r.2008 (před krizí).

Zatímco v r.2010tržby celkem (prodej) vzrostly o 16,7%, v 1.pololetí roku 2011 se meziročně zvýšily o 24,9%.Tržby z průmyslové činnosti vzrostly ve stejném období o 24,7%. To při výše uvedeném průměrném meziročním růstu cen je v zásadě odpovídá růstu finální výroby ve fyzických jednotkách.Nicméně tržby zůstávají stále výrazně pod úrovní srovnatelného (předkrizového) období.2008.Přidaná hodnota se meziročně zvýšila o téměř 42%.

Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V r.2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně  o 6,5%, v 1.pololetí roku 2011 byl počet pracovníků o 6% meziročně nižší. Na rozdíl od r.2010 se meziroční snížení počtu pracovníků v 1.pololetí r.2011, plně promítlo do růstu průměrných výdělků. Výsledkem byl meziroční růst průměrných výdělků o 6,5%. Pro srovnání meziroční růst nominálních průměrných výdělků v průmyslu celkem byl za sledované období +4,3%, což vzhledem k nízké průměrné míře inflace (1,8%) stále znamenalo i růst reálných výdělků.

Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v 1.pololetí r.2011 zvýšila produktivita práce z tržeb v b.c. meziročně o  26%. To odpovídá růstu tržeb (zakázek), ale je i důsledkem poklesu počtu pracovníků.

Růst tržeb a přidané hodnoty se promítl rovněž do ukazatelů rentability. Provozní hospodářský výsledek byl v 1.pololetí r.2011 vykázán ve výši 1.377mil.Kč,proti zisku 354mil.Kč  dosaženému ve srovnatelném období r.2010. Hospodářský výsledek před zdaněním činil 1.937 mil Kč proti 972mil.Kč vykázaného zisku ve srovnatelném období r.2010.Na celkový hospodářský výsledek působily 1.pololetí r.2011pozitivněkladný finanční hospodářský výsledek ve výši 560 mil.Kč (přijaté dividendy), který v porovnání se srovnatelným obdobím r.2010 mírně klesl.

Rentabilita tržeb tak dosáhla ve sledovaném období hodnoty 3.1% proti hodnotě 2,4%v 1.pololetí r.2010.Meziroční vývoj tak lépe ukazuje hodnota hrubé (provozní) marže, která činila v 1.pololetí2,4% proti hodnotě0,7% srovnatelného období.Při meziročním růstu účetního zisku klesla úroveň celkové zadluženosti o 5%, což bylo dále ovlivněno meziročním poklesem závazků vč.úvěrůo6%. Přijaté úvěry, a v tom krátkodobé úvěry, rostly meziročně o 45, resp.46,5%. To lze dát do souvislosti  meziročním růstem zakázek. Navíc využití cizích zdrojů lze vzhledem k hodnotě ukazatele ziskového účinku finanční páky hodnotit pozitivně. Celková úvěrová zadluženost meziročně stoupla o více než 43%, dlouhodobá zadluženost vzrostla o 12%.

Celkový stav pohledávek k 30.6.2011 převýšil stav závazků, což se projevilo mj. i v meziročním růstu běžné likvidity o 35%.Tento ukazatel je však výrazně ovlivněn růstem krátkodobých pohledávek a vypořádáním finančních vztahů uvnitř společnosti ArcelorMittal.Relativně nepříznivě, i když lépe než v 1.čtvrtletí roku,se meziročně vyvíjeli ukazatel pohotové likvidity (Fin.majetek/krátkodobé závazky) který klesl na 55% skutečnosti r.2010, především z důvodu meziročního poklesu krátkodobého finančního majetku.V této oblasti je ale vývoj podle jednotlivých společností značně diferencovaný a ovlivněný i finančními vztahy v rámci vlastnických uskupení (viz přílohy).

Oživení výroby se ve srovnání s r.2010 projevilo mírným růstem zásob (+10% meziročně).. Spolu s výše uvedeným cca 25% růstem tržeb se to projevilo v zkrácení obrátky zásob o 6,7%.Pozitivně lze hodnotit zkrácení celkové doby obratu aktiv, negativně prodloužení splatnosti pohledávek v relaci ke zkrácení doby obratu závazků (viz tab.).

Vývoj  v  1.pololetí r.2011 lze v meziročním srovnání v průměru hodnotit pozitivně. Vzrostly dodávky, zlepšily se ekonomické ukazatele, zvýšil se objem zakázek, i když obojí ještě nedosáhlo předkrizové úrovně r.2008. Pozitivně působil export, zejména vývoj v Německu, na druhou stranu rozpočtové problémy jižního křídla Evropy v posledním období a následně přijatá úsporná opatření zpomalily a do budoucna dále budou zpomalovat proces ekonomického oživení v Evropě i  ČR. Rovněž aktuální dění posledních měsíců ve světě, spojené s poklesem a nestabilitou na finančních trzích, se následně mohou projevit v dalším zbrzdění ekonomického vývoje a ve stagnaci, či poklesu zakázek. Díky předchozímu vývoji je finanční kondice většiny společností i nadále na úrovni zajišťující fungování společností. Nedostatek zakázek si v uplynulém období vynutil odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém technologickém řetězci nyní opět postupně roste, to samé platí o produktivitě práce. Mzdová náročnost se v 1.pololetí r.2011 meziročně snížila o 13,5%, přičemž materiálová náročnost se nezměnila. To se projevuje i z hlediska hodnocení pomocí tzv.ukazatelů životaschopnosti, které se postupně dostávají do kladných hodnot i když ještě nedosahují potřebných standardů.

V 1.pololetí r. 2011 lze v meziročním srovnání stále ještě hovořit o růstu dynamiky výroby a zakázek.Nicméně od druhé poloviny r.2010sedynamika růstu snížila. Úroveň předkrizové výroby a zejména tržeb dosažena prozatím nebyla a nelze to předpokládat ani v dalším průběhu roku. Nadále zůstává nízká úroveň poptávky od domácích výrobců. Pro další vývoj bude důležité oživení zejména v Evropě (Německu..) kam směřuje rozhodující část výroby. To může být negativně ovlivněno úspornými programy jednotlivých zemí, vyvolané předchozími masivními investicemi na povzbuzení ekonomického růstu. Z celosvětového hlediska bude pro odbyt hutních materiálů i nadále vývoj hospodářství v Číně a konsolidace ekonomiky v USA.

30.9.2011/ ing.Svoboda