Seminář „Ekologické souvislosti ocelářské výroby“

31. května se v Praze konal seminář na téma „Ekologické souvislosti ocelářské výroby“. Pořadatelem byly odvětvový svaz Hutnictví železa a OS KOVO s patronací Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ekonomické důsledky ekologické legislativy nesporně výrazně ovlivní ekonomiku, konkurenceschopnost a tím i trvale udržitelný vývoj ocelářství.

Seminář  zhodnotil důsledky ekologické legislativy EU a ČR, které mohou zásadně jednostranně zhoršit konkurenční schopnost ocelářství, pro jeho jednání byla připravena řada návrhů k vytvoření rovnocenných podmínek pro průmysl a ocelářství v ČR, jejichž účinná a efektivní realizace by měla těmto hrozbám předejít.

Společné stanovisko – výzva

k řešení problémů ekologických souvislostí

ocelářské výroby v České republice

Účastníci semináře se hlásí ke svému podílu na cílech Evropské Unie redukovat emise skleníkových plynů oproti roku 1990 do roku 2020 celkem o 20%. Je ale nutné si uvědomit, že v případě samostatné akce EU hrozí evropskému ocelářskému průmyslu nebezpečí, které může mít fatální důsledky. Evropské ocelářství se podílí na globální výrobě oceli 16% a na emisích skleníkových plynů pouze 12%. V případě izolované akce EU se globální oteplování nezastaví a EU utrpí ekonomický a sociální šok.

Účastníci semináře plně podporují postup, který má za cíl zreálnit návrhy prováděcích předpisů ke směrnici EU o obchodování skleníkovými plyny po roce 2012 tak, aby bylo skutečně prospěšné globálnímu životnímu prostředí a nefungovalo pouze jako nástroj na vyhánění průmyslu z EU.

Obdobně by směrnice 2010/75/ES o průmyslových emisích měla být implementována do národních legislativ tak, jak byla na úrovni EU sepsána. Není možné další zpřísňování jejích požadavků především v oblasti velkých spalovacích zdrojů.

Především je nutno:

• zajistit, aby ocelářský průmysl EU zůstal konkurenceschopný s výrobci z jiných regionů a také zamezit dovozu „špinavé“ oceli do EU,
• aby základem pro alokaci a vyřazování povolenek byla metoda benchmarkingu, založená na technických parametrech a objemech výrob, a respektující složení surovinové základny státu pro výrobu energií,
• při přidělování povolenek zařízením na národní úrovni zohlednit procesní plyny, vznikající v průběhu primární výroby železa a oceli (kogenerační plyny), protože se jedná o druhotné energetické suroviny, které se spotřebovávají přímo v metalurgické výrobě a při výrobě energií pro tuto výrobu a současně se tím snižuje spotřeba primárních energií (např. zemního plynu),
• finanční prostředky získané z aukcí povolenek přednostně směrovat do výzkumu, vývoje a následné instalace nízkoenergetických a nízkoemisních zařízení a technologií,
• umožnit dlouhodobě udržitelný růst a zajistit životaschopnost podniků v sektoru, a tím eliminovat mimořádnou hrozbu ztráty pracovních míst spojenou s rušením výrob v oboru, který v rámci EU zaměstnává 370 tisíc zaměstnanců a produkuje zboží za více než 140 miliard EUR za rok.

Ocelářství se vynořuje z finanční a hospodářské krize a není možné připustit, aby ekologická legislativa byla svým nerealistickým obsahem pro ocelářství likvidační. Budeme usilovat při všech vyjednáváních o vytvoření rovnocenných podmínek, a to nejen v oblasti ekologie, ale i ve sférách přinášejících růst cen energií a diskriminačních postupů získávání surovin.

Možné důsledky nereálnosti některých ekologických norem mohou způsobit kolaps celého ocelářského průmyslu. Do roku 2020 vyčíslené náklady na splnění jejich požadavků dosahují úrovně 30 – 35 miliard Kč bez započtení prostředků na případný nákup povolenek.

V nejbližších 3 – 4 letech musí hutní podniky realizovat investiční ekologické akce, například odprášení aglomerací, hal oceláren a obdobných, s celkovými výdaji minimálně 8,4 miliardy Kč. Vlastní zdroje podniků však nemohou dostačovat. Minimálně 4,1 miliardy Kč bude potřebné zajistit kofinancováním ze zdrojů operačních programů a případně dalších zdrojů.

Poplatky z objemu vypouštěných látek do ovzduší a vod a obsažených v odpadech ve výši více jak 600 milionů Kč/rok spolu s dalšími platbami zcela vyčerpají podnikové financování a přispějí de facto k možné likvidaci a zastavení provozu podniků ocelářství se všemi sociálně-ekonomickými důsledky a koncentrací problémů především do regionu Severní Moravy.   

Považujeme za nutné, aby naše argumentace, konkrétní hodnocení vlivů a dopadů odezněla a byla respektována v připomínkových řízeních k hospodářské, ekologické legislativě před přijetím dokumentů v parlamentu, před konečným schvalováním. Toto lze organizačně zajistit v součinnosti s MPO, MŽP, MPSV, MF a uplatnit ve spolupráci SPD ČR a OS KOVO včetně přípravy a jednání „tripartity“.

Účastníci semináře žádají výkonného ředitele HŽ, a.s. RNDr. Jaroslava Raaba, generálního ředitele Třineckých železáren, a.s.  Ing. Jiřího Ciencialu, CSc., generálního ředitele ArcelorMittal Ostrava a.s. Augustina Kochuparampila a výkonného ředitele Evraz Vítkovice Steel, a.s. Ing. Zbyňka Kvapíka, aby v součinnosti s předsedou OS KOVO Josefem Středulou seznámili s výsledky jednání semináře ministra průmyslu a obchodu Ing. Martina  Kocourka a ministra životního prostředí Mgr. Tomáše Chalupu.

Závažnost a vysoká aktuálnost řešení ekologických souvislostí a úsilí k dosažení odpovídající konkurenceschopnosti bude předmětem činnosti, zájmů a spolupráce odborových organizací OS KOVO a OS HŽ, neboť rizika fungování či samotné existence ocelářského průmyslu vyvolávají nejistoty zachování zaměstnanosti. Účastníci si uvědomují, že prostředkem k tomu může být pouze plnohodnotný sociální dialog na všech úrovních.

Rok 2013 by mohl být vzhledem k výše uvedenému „zlomový“ a časový prostor k řešení se velice zkracuje. Proto také OS KOVO spolu s OS HŽ bude zvažovat odpovídající formy prosazování svých práv k ochraně sociálně ekonomických zájmů zaměstnanců v sektoru ocelářství ČR.

Účastníci semináře

Praha 31.5.2011