Situace v letech 1995 - 1997

Rok 1995

Rok 1995 (alespoň jeho 1. polovina) byl jedním z relativně velmi dobrých let pro ocelářství v širokém celosvětovém měřítku a nejlepší od r. 1989. Samozřejmě, že i ocelářství ČR, které se výrazně zapojilo do zahraničního obchodu výrobků z oceli především jako jeho vývozce, mohlo ze situace těžit.

V roce 1995 dostal ocelářský průmysl České republiky poprvé po r. 1989 příležitost zvýšit dodávky oceli svým dvěma hlavním tuzemským odběratelským odvětvím - průmyslu a stavebnictví. Ve volbě mezi příznivými exportními podmínkami a dodávkami do tuzemska se přiklonil v souladu se svou dlouhodobou obchodní strategií k dodávkám svým tuzemským odběratelům. Sleduje tím bezpochyby vlastní prospěch z podpory oživení ekonomických aktivit s významnou spotřebou oceli a strategický předpoklad, že by se spotřeba výrobků z oceli na 1 obyvatele cílově zvýšila na 400 až 450 kg. V r. 1995 se tato spotřeba zvýšila opět nad úroveň r. 1992 a tak je možno rok 1995 považovat za bod obratu v šancích pro dodávky oceli do tuzemska. Rok 1995 lze z hlediska ocelářského průmyslu nejstručněji charakterisovat tak, že v r. 1995 bylo více české oceli zpracováno doma. Vývoz válcovaného materiálu mezi roky 1995 a 1994 poklesl o 23 % a dodávky na vnitřní trh se zvýšily o 31 %. Dovoz se zvýšil o 45 % a jeho podíl na tuzemském trhu se zvýšil na 30 %.

Vyjádřeno v absolutních číslech, to znamenalo - srovnáme-li mezi sebou údaje za r. 1995 a údaje r. 1994 pro válcovaný materiál, že se export snížil z 3.4 mil. t na 2.7 mil.t, dodávky na vnitřní trh se zvýšily z 2.4 mil. t na 3.2 mil. t. Největší dynamiku vývoje změny však dosáhl dovoz, s prioritním vlivem zemí východní Evropy. Ten se zvýšil z 917 tis. t na 1334 tis. t.

Investice se v r. 1995 zvýšily proti r. 1994 z 4.496 mld. Kč na 4.687 mld. Kč (168.3 mil. $ resp. 191.1 mil. $ při aktuálních měnových kurzech). Jejich výše v běžných cenách dosáhla v r. 1996 úrovně 7.179 mld. Kč.

Rok 1996

Rok 1996 znamenal obrat v dosavadním úspěšném vývoji celé české ekonomiky. Přírůstek HDP dosáhl hodnoty 4,4% (proti 4,8% v r.1995), průmyslová výroba vzrostla proti r.1995 o 6,8%. Schodek běžného účtu obchodní bilance již nebyl "ufinancovatelný" přílivem peněžního kapitálu. I když nejrychleji vzrostla hrubá tvorba fixního kapitálu, výrazně vzrostl rovněž dovoz (do značné míry spotřebního zboží). Vývoj v r.1996 v podstatě odráží nesoulad ve vývoji produktivity práce a tempa růstu průměrných výdělků. V pozadí stojí kvalita a konkurenceschopnost českých výrobců. Za pozitivní lze označit pokles míry inflace proti r.1995 na hodnotu 8,8% (proti 9,1% r.1995).

Ukazuje se, že konkurenceschopnost českých výrobců je odvozena od řady nedostatků v oblasti legislativy a v dalších již zmíněných oblastech (antidumping, přístup na zahraniční trhy, daňové nástroje k podpoře exportu, zavádění nových výrobků, odpisování rezerv, nedobytných pohledávek, neprůchodnost soudů, nedůslednost a neprůhlednost privatizace, krach kapitálového trhu apod.)

Rovněž výsledky hutních organizací byly mj. i ve vazbě na pokračující recesi na trhu s hutními výrobky a v důsledku toho i poklesu hutní produkce celkem, nižší než prognózované. Poklesly hmotné výroby s dopadem do všech navazujících ekonomických kategorií (pokles produktivity při vyšším růstu mezd, pokles rentability při relativně vyšším podílu fixních nákladů). Specifickou záležitostí zůstal obtížný přístup k finančním prostředkům a nízká míra inkasa při nadále vysoké druhotné platební neschopnosti.

Závazky společností

Ve vazbě na pokles hmotných výrob se v r. 1996 snížily tržby v běžných cenách oproti srovnatelnému období r.1995 o více než 6,5%. Pokles ve srovnatelných cenách s přihlédnutím k výši inflace v ČR lze tak odhadnout na minimálně 14%. Tato hodnota však koresponduje s 13,5% meziročním růstem 95/94. Pokles tržeb nadále odráží i skutečnost nižších dosahovaných cen při vývozu do zemí EU zejména v 1.pololetí roku.

Výroba byla ve sledovaném období v českých hutích jako celek zabezpečována s nižšími počty pracovníků (-5%). Růst průměrných výdělků (nominální mzdy +13,1%) se výrazně odchýlil od tempa růstu produktivity práce (-6%). Pokles výroby se rovněž projevil v růstu mzdové a materiálové náročnosti výroby. Proti roku 1995 výrazně poklesla rentabilita výroby.

Vývoj za poslední období (r. 1996) nelze hodnotit jinak než negativně. Částečně se zde projevuje vliv meziročního srovnání s poměrně úspěšným rokem 1995. V r.1996 dosažená výše výroby a odbytu hutní produkce se dostala do nesouladu s ostatními charakteristikami (mzdy, výše zásob, závazků vč. relace provozní a investiční úvěry apod.). To platí i za předpokladu, že např. ukazatele rentabilit odrážejí i vliv promítnutí opravných položek k nedobytným pohledávkám a nepotřebným zásobám. I uvnitř skupiny hutních podniků však existují podniky, které se od uvedeného obecného hodnocení výrazně odlišují v kladném slova smyslu.

Některé z výše komentovaných základních ekonomických charakteristik hutnictví železa ČR ukazuje níže uvedená tabulka a připojené grafy:

Ekonomické charakteristiky hutnictví železa v ČR (mil. Kč)

 

 1993 1994 1995 1996 1997
Výroba zboží v b. c. 67 62370 87091 53581 79190 292
Tržby celkem v b. c. 70 68274 10291 94585 85390 960
Tržby celkem v s. c. 35 00835 71240 54036 08479 653*
 Přidaná hodnota 20 695 17 893 22 172 20 044 21 635
 Provozní hospodářský výsledek 2909 3936 4432 85 4065
 Prům. počet pracovníků 92 618 81 461 78 294 74 393 61 701
 Průměrný výdělek (Kč/měsíc) 7320 8326 9962 11 266 12 815
 Produktivita práce
z VZ (tis. Kč/prac.)
 730
 870
 1169
 1099
 1463
 Osobní náklady
* včetně vlivu nové srovnatelné báze
 11 431 11 328 12 709 13 829 12 993

 

Rok 1997

České hospodářství vzrostlo v roce 1997 měřeno hrubým domácím produktem přesně o jedno procento.

Vývoj v roce 1998 ukazuje na jedné straně potěšitelný vývoj průmyslu, naopak špatná je situace ve stavebnictví, kde se za celý rok očekává zhruba 2% pokles. Největší nárůsty vykazuje zpracovatelský průmysl (cca 9.8 %). Zde jsou to zejména výroba dopravních prostředků, výroba elektrických přístrojů, chemického a farmaceutického průmyslu a dále papírenství a polygrafický průmysl, které se o toto tempo zasluhují. Hlavní příčinou poklesu stavební výroby je trvající nedostatek zakázek stavebních prací a vysoké úrokové míry z úvěrů. Růst je zaznamenán v odvětvích, kde má významné slovo zahraniční kapitál a restrukturalizace je v nich nejdále.

Přestože druhá část roku 1997 signalizovala vážné makroekonomické problémy, nebyla tím výrazně ovlivněna celoroční poptávka po ocelářských výrobcích, takže ocelářství ČR přes tento nepříznivý vývoj mohlo dodat do tuzemska cca o 3 % válcovaného materiálu více než v roce předešlém. Zdaleka nebyly ve srovnání s některými jinými státy využity možnosti zvýšení exportu, neboť i export válcovaného materiálu vzrostl o 3 %, zatímco u vývozu trubek došlo k poklesu.

Pokračuje tak politika dlouhodobého zaměření dodávek na tuzemský trh.

Světový trh v roce 1996 a jeho vliv na české hutnictví

Výše uvedené zhoršení ekonomických výsledků mělo svůj základ mj. i ve vývoji na světovém trhu. Od 2. poloviny 1995 docházelo na světovém trhu s ocelí k opětovnému útlumu, který je překonán až v r. 1997. Příčinou byly velké zásoby materiálu pořízené spekulativními nákupy, které stlačovaly poptávku a především ceny. Je však třeba říci, že tyto situace cyklování jsou pro ocel běžné a je proto pozitivní, že bylo možno více dodávek právě v období r. 1995 realizovat domácím odběratelům.

V 1. pololetí 1996 proti stejnému období r. 1995 se tato tempa vývoje změnila tak, že vývoz válcovaného materiálu poklesl o 2.5 %, zdánlivá tuzemská spotřeba klesla o 3.7 % při růstu dovozu o 20.7 %. Dovoz se na zdánlivé spotřebě podílel 32.5 %. Dodávky na vnitřní trh poklesly o 13 %. Zde byl zřejmou příčinou poklesu stav odpovídající celosvětově velkým zásobám válcovaného materiálu u obchodníků a zpracovatelů, neboť oba hlavní spotřebitelské sektory ocelářství vykazovaly i v 1. pololetí roku 1996 dynamický rozvoj. Výroba válcovaného materiálu poklesla o 6.5 %. Podíl kontinuálně odlité oceli dosáhl 47 %.

Jak je zřejmé z grafů s tabulkami a z tohoto komentáře, budou vývoj výrob a možností dodávek ocelářských výrobků již trvale silněji závislé na situaci na zahraničních trzích. Udržení podílu na těchto trzích je samozřejmě otázkou konkurenční schopnosti.

Vnitřní poptávka

Optimismus ze startu positivního vývoje tuzemské poptávky se sice v roce 1996 ukázal jako poněkud předčasný, není však zatím důvod považovat opětný pokles za trvalý.

Závažným činitelem ovlivňujícím zejména v posledních dvou letech možnosti dodávek do tuzemska je nárůst podílu dovozů. Tomu nelze v podmínkách liberalizované ekonomiky za předpokladů dodržení pravidel WTO trvale bránit, cesta účinného čelení tomuto trendu spočívá nejen v kvalitě a cenách českých ocelářských výrobků, ale i v nově se prosazujících vztazích dodavatele a odběratele. Podíl výrobků z dovozu se na tuzemské spotřebě zvýšil na 30 %. Je otázkou strategie ocelářských podniků zachytit vytváření servisních center na bázi zpracování a kompletace českých ocelářských výrobků.

Charakteristika trendů ve vývoji výrob, dovozu, vývozu, dodávek do tuzemska a výroby dokumentovaná na příkladě dlouhých výrobků je výstižná i pro ploché výrobky, přestože zlomová léta a strmosti vývoje se poněkud odchylují.

Nejvážnější situace byla ve vývoji výroby trubek. Jestliže výroba válcovaného materiálu klesla mezi roky 1996 a 1989 o cca 32 %, pak u trubek to bylo o cca 42 %. Znamená to podstatně nižší využití kapacit výroby a z toho vyplývající efektivnost. Příčinou tohoto vývoje byly jak omezené možnosti vývozu, tak pokles domácí poptávky. Čísla v grafech s tabulkami to ukazují sama o sobě. Vývoj výrob je v nich zachycen také podle sortimentu.

Vliv komparativních výhod, který postupně slábne, umožňoval využívat kapacity výroby na 70 %, aniž to znamenalo přechod do ztrát. Lze předpokládat, že české ocelářství bude postupně také stát před hranicí ekonomicky únosného využívání kapacit na 85 %, jak je tomu např. v EU

Investice

Tempa růstu ve stavebnictví a průmyslu se v r. 1997 zvolňují, nezvrátí však vývoj poptávky po oceli. Vše nasvědčuje spíše tomu, že po letech 1994 a 1995 dochází ve vývoji průmyslu i stavebnictví počínaje rokem 1996 ke stabilizaci temp růstu. Pro ocelářský průmysl je i nadále positivní také tempo realizace investic v české ekonomice. K obnovení růstu investiční poptávky došlo již ve druhé polovině r.1992. Vzestupný trend růstu investic (hrubé tvorby fixního kapitálu) kulminoval v r. 1994 (reálný růst 17,3%). I nadále si udržuje v české ekonomice vysokou dynamiku (15-16 %). Míra investic je v mezinárodním srovnání nadprůměrná (v r. 1996 34% HDP z běžných cen). V letech transformace bylo na území ČR proinvestováno téměř 1500 mld. Kč. Z toho 6,2 % tvořily ekologické investice. Jak ukazuje dále uvedená tabulka, pouze 44% z tohoto objemu tvořily výrobní investice. Podíl průmyslu na hmotných investicích celkem v r.1995 činil 38% a oproti r.1992 má neustále sestupný trend. Investice do ocelářského průmyslu, měřeno podílem na průmyslu celkem, se snížily z hodnoty 5,4% r.1993 na hodnotu 3% v r. 1995. Míra investic v českém ocelářském průmyslu je tak nadále zcela nedostatečná v porovnání s potřebami restrukturalizace.

Pokud jde o zdroje financování investic, v podnikovém sektoru se na nich podílely vlastní finanční prostředky z více než 68% (údaje ČSÚ r.1994). 20,5% tvořily úvěry finančních institucí. Zdrojem vlastních finančních prostředků byly hospodářský výsledek po zdanění a odpisy. Podíl odpisů však stále klesá s ohledem na neprovedenou "valorizaci". V průmyslu by vlastní finanční prostředky v r. 1995 a 1996 pokryly investice v rozsahu (66-75%). Porovnání cash flow a jejich podílu na vynaložených investicích je v podmínkách českého hutnictví problematické za skupinu jako celek (vysoké ztráty a neinvestování u "krizových organizací). Pro srovnání je však možné uvést, že tři největší organizace investovaly v r. 1996 přibližně 5291 mil. Kč (73% z celku). Tvorba jejich ročního cash flow by kryla přírůstek těchto investic pouze z 33% (v r. 1995 by proinvestované zdroje u těchto organizací byly kryty 100%). Charakter hutních investic však vyžaduje soustředění prostředků v delším časovém horizontu. Výraznou roli při relativně nízké kapitálové vybavenosti (i vliv nepřecenění ZP) zde však sehrává "ekonomická úspěšnost roku". Proti předpokladu nárůstu investic v roce 1996 ve výši 1.138 má být letos ve srovnatelných cenách dosažen růst 1.126. Rozhodující z dlouhodobého pohledu je však to, jak se skutečně bude makroekonomika ČR vyvíjet.

Hutnictví železa, a.s. > Ocelářství > Situace v letech > Situace v letech 1995 - 1997