Situace v roce 1998

Výroba a její užití

Polovina finální výroby českého ocelářství je vyvážena a více jak 40 % tuzemské spotřeby válcovaného materiálu je kryto dovozem.

V důsledku toho je ocelářství ČR výrazně ovlivňováno situací na světových i některých regionálních trzích.

Ocelářství ČR růstem výroby válcovaného materiálu v r. 1997 ve výši 3.4 % zdaleka nevyužilo možnost nárůstu výroby jako jiné ocelářské země a export válcovaného materiálu přitom vzrostl jen tempem odpovídajícím nárůstu dodávek do tuzemska. Proto se jej tak výrazně nedotkl ani pokles poptávky na zahraničních trzích v r. 1998. V současné situaci českého ocelářství to však přesto spolu s poklesem tuzemské poptávky vedlo k citelnému poklesu výroby oceli o 6.5 %. Jak výroba oceli tak výroba finálních válcovenských výrobků klesala od 1. čtvrtletí 1998, u plochých výrobků byl vývoj navíc ovlivněn modernizací Quarto stolice na výrobu tlustých plechů.

Již několik let je nevýrazným odběratelským sektorem českého ocelářství stavebnictví, které ještě stále čeká na oživení.

Signály zhoršení situace hospodářství ČR z konce roku 1997 se ukázaly v r. 1998 opodstatněnými. Makroekonomický vývoj v r. 1998 byl nepříznivý ve všech základních ukazatelích. Pro ocelářství je signálem vážného ohrožení zejména fakt, že dosavadní pilíř jeho odběratelské sféry - průmysl - se zejména v posledním čtvrtletí r. 1998 a zejména v posledním měsíci roku dostal do vážné situace a tak za celý rok již dosáhl jen 0.6 % růst. Přestože se tuzemská spotřeba oceli v průběhu r. 1998 snižovala, její celkový objem neklesl pod úroveň předchozího roku a spotřeba ocelářských výrobků ještě jako celek i v tomto roce vzrostla o 4.1 %. Je to důležité i z hlediska realizovaných prací na restrukturalizační studii.

Stále platí názor managementu ocelářského průmyslu, že r. 1993 byl zlomovým rokem pro pokles objemu výroby a otevírá se tak prostor pro strategie řešení uspořádání výroby z hlediska sortimentu, provedení a parametrů včetně ekonomiky a obchodně servisní obslužnosti.

Stručnou charakteristiku vývoje výrob doplňujeme krátkým zhodnocením exportu a importu ocelářských výrobků.

K tomu poznamenáváme, že v hodnocení tržní posice se v souladu s rozsahem sortimentu výroby našich členů musíme orientovat i na sortimentní položky, které přesahují vymezení ocelářské výroby z pohledu ECSC. Členy svazu jsou také podniky vyrábějící ocelářské výrobky resp. výrobky z oceli po proudu, které zahrnují v jednom směru materiálového toku trubky v rozmanitém provedení a v druhém směru výrobky jako tažený drát, otevřené ohýbané profily, ocelové sítě, lana a mnohé další výrobky. Abychom charakterizovali některé parametry vývoje s jednoznačným obsahem, uvádíme dále zejména skupinu dlouhých a skupinu plochých výrobků.

Nejvýznamnějšími trhy pro export dlouhých i plochých výrobků jsou EU a země střední a východní Evropy. To platí i o dovozech.

Asijská krize se v přímém vývozu projevila u dlouhých výrobků poklesem vývozu do této oblasti zhruba na třetinu objemu r. 1997 (absolutně cca o 100 tis. t). Vývoz plochých výrobků do této oblasti je obecně zanedbatelný.

Při celkovém poklesu exportu dlouhých výrobků o 2.4 % se export u některých sortimentních položek naopak zvýšil (o 10 až 88 %). Nejrazantněji poklesl vývoz profilů (o 15 až 24 %). Export plochých výrobků klesl o cca 15 %. Tento vývoj byl však také ovlivněn výpadkem výroby souvisejícím s modernizací Kvarto stolice.

Pokračoval nárůst dovozů jako důsledek trvale otevřené ekonomiky, která umožnila řadě zemí přesměrovat své vývozy do ČR . U dlouhých výrobků se dovoz zvýšil o téměř 40 % (v některých sortimentech až o 80%), u plochých, kde má ČR stálejší dodavatelské partnery, to bylo o 7 % (podle sortimentu až o 70 %).

Vyplývá z toho, že se v r. 1998 dále zvýšil podíl dovozu na tuzemské spotřebě. Lze přitom konstatovat, že jak u poklesu exportů, tak u nárůstu importů byly hlavními hráči EU a země východní a střední Evropy. Tato víceméně tradiční teritoria ve vzájemném obchodu znovu jen potvrzují skutečnost, že ocelářství ČR neusiluje o vývozy za každou cenu a kritérium dopravních nákladů respektuje jako základní významné kritérium efektivnosti obchodních transakcí. Hlavním odběratelem ze zemí EU je Spolková republika Německo, která pozvolna zvyšuje svůj vývoz plochých výrobků do ČR. Měřeno hodnotově vzrostl nejvíce dovoz ze SNS (index 2.68 a v tunách 2.8 krát). Dovoz z EU vzrostl o 13 %, při poklesu exportu do EU o 5.9%. Hodnotová stránka vývozu a dovozu skýtá ještě pohled na značné rezervy ve výkonnosti ocelářství ČR. Předmětem vývozu jsou ještě stále převážně obchodní jakosti výrobků bez zvýšené hodnoty. Právě restrukturalizace sleduje zájem upevnit si vyššími hodnotami zpracování pozici na domácím trhu a postupně nahrazovat část objemového podílu exportu podílem hodnotovým. To se týká jak 3 rozhodujících výrobců oceli, tak zpracovatelů oceli.

Rok 1998 vyvolal i první obchodní spory týkající se vývozu 9 skupin ocelářských výrobků do Maďarska a naopak podnítil potřebu analyzovat vývoj dovozu betonářské oceli a válcovaného drátu z Polska a tlustých plechů z Ukrajiny. V obou případech již byly podstoupeny i konkrétní kroky opírající se o legislativu WTO a CEFTA

Technická úroveň, ekologie, investice, modernizace

Podíl SM pochodu výroby oceli, tj. palivoenergeticky náročného pochodu s podstatně nižší produktivitou práce a výkonností vůbec poklesl z 17,89 % v r. 1989 na 1,5 %. Podíl kontinuálního odlévání oceli vzrostl na 62.6 % a cílově po r. 2000 dosáhne více jak 80 %. Vysokému podílu dlouhých výrobků neodpovídá podíl výroby oceli v elektrických pecích, činící cca 11 %. Na tom se nepříznivě projevila nezdařená privatizace výrobce ušlechtilých ocelí Poldi.

Podobně jako u oceli probíhají modernizační akce v oblasti válcoven. Největší modernizační akcí je výstavba tzv. minimillu v Nové huti, a.s., který zefektivní úsek výroby pásové oceli. Na úseku výroby surového železa byla vytvořena a již plně funguje samostatná integrovaná jednotka pod názvem "Vysoké pece Ostrava, a.s." založená společnostmi Nová huť, a.s. a VÍTKOVICE, a.s. V září 1998 byla v důsledku toho po 150 letech ve společnosti VÍTKOVICE, a.s. zastavena výroba surového železa. Znamená to zrušení 3 vysokých pecí, aglomerace a koksovny. Koncentrace výroby surového železa do společného podniku přinese vedle ekologických efektů pro město Ostrava také vyšší využití vysokých pecí a zlepšení ekonomiky výroby.

Na úseku kontilití se předpokládá, že bude do konce r. 2000 v Nové huti, a.s. dosažen 100 % podíl kontinuálně odlité oceli, v Třineckých železárnách, a.s. koncem r. 1998.

Byla modernizována válcovací trať 3.5 kvarto včetně navazujících úpravárenských zařízení ve VÍTKOVICÍCH, a.s.

Na úseku výroby dlouhých výrobků je realizována modernizace nosných kapacit výroby pro válcovaný drát, kolejnice (dlouhodobý program Třineckých železáren, a.s.) a sortiment středních a jemných profilů.

Tento pouze rámcový přehled inovačních akcí doplňuje informace o objemu vynakládaných investičních prostředků.

Kapitálové náklady (bez finančních investic)

 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Mil. Kč 599350175141717958007500
Mil. USD
206.4168.3191.1270.9169.2221.0
$/ t oceli 30.523.7626.641.625.134.0

Ekonomika

Ekonomické výsledky se v ocelářství jako celku nezhoršily v relaci se snížením výroby. Z hodnotového pohledu byl v tržbách proti r. 1997 dosažen v běžných cenách dokonce 4 % růst a u přidané hodnoty ještě růst o 1.6 %. V průběhu roku 1998 se ekonomické parametry od čtvrtletí ke čtvrtletí zhoršovaly a např. zisk klesl o 14 % při nárůstu závazků o 3.4 %. Pohledávky po lhůtě splatnosti se zvýšily o 16 %. Produktivita práce z přidané hodnoty se i při poklesu výroby zvýšila o 8.6 %. Rok 1998 nebyl z hlediska ekonomických výsledků dobrým rokem ocelářství v ČR. To lze konstatovat zejména z pohledu některých společností.

Privatizace, změny v uspořádání ocelářského průmyslu ČR

V současné době jsou již všechny ocelářské společnosti ČR buď plně nebo z části privatizovány. Označení částečné privatizace se týká dvou velkých ocelářských společností - Nová huť, a.s. a VÍTKOVICE, a.s. Pro jejich postup privatizace byla použita metoda buy out s garantovanou opcí pro management na získání dalšího podílu po splnění stanovených závazků orientovaných na rozvoj podniku, které management jako účastník privatizace přijal.

Současná etapa vývoje ocelářství v ČR je charakterizovatelná z pohledu majetkového podílnictví jako etapa vlastnického podílnictví založená především na tuzemském původu. Než cesty přímého kapitálového propojování se u velkých společností zatím prosazuje cesta joint venture - viz společný vysokopecní podnik. V delším vývoji lze očekávat spíše snahy v hledání silných zahraničních partnerů, než o vzájemné propojování. Jedním z důvodů je skutečnost, že propojování současných subjektů ze stejného státu by mohlo narazit na antikartelovou legislativu - např. u drátu, nebo u betonářské oceli.

Zatímco např. Nová huť, a.s. využila možnosti navázání kontaktů s americkou inženýrskou firmou ICF Kaiser a s finanční institucí IFC, aby zrealizovala zásadní modernizaci výroby svých plochých výrobků, VÍTKOVICE, a.s. vytvořily strategické spojenectví s německou firmou Krupp Fördertechnik Essen a slibují si možnost společného postupu na třetích trzích, kde by byl samostatný postup nejen nákladný, ale třeba i nemožný. Třinecké železárny, a.s. - významný výrobce dlouhých výrobků včetně kolejnic kontaktuje americké finanční poradce. Jedním z cílů jejich služeb by mohlo být také nalezení zahraničních investorů - jak to nabízejí.

V ČR se připravuje holding charakterisovatelný jako silný evropský hutní a strojírenský holding se základním jměním 5 mld. Kč. Vytváří jej skupina kolem Železáren Veselí a pražské obchodní firmy Ferra, která ovládá osm hutních podniků - z toho dva v zahraničí. Z dalších hutních podniků této skupiny jmenujme Železárny Hrádek, a.s., Železárny Chomutov, a.s., VT Chomutov a Poldi ušlechtilé oceli, k níž se ještě vrátíme. Cílem je spojit se se zahraničním strategickým investorem, který by převzal necelých 50 % akcií.

Ekologie

Do akcí ekologického charakteru bylo v letech 1989 až 1998 vloženo celkem 11.89 mld. Kč, z toho do oblasti péče o ovzduší 9.56 mld. Kč, do oblasti vod 1.77 mld. Kč a do oblasti odpadů 0.56 mld. Kč. Uvedené údaje nezahrnují částky na likvidaci starých ekologických zátěží.

Původní odhady starých ekologických zátěží na základě auditů provedených v letech 1994 - 1998 v některých podnicích činily 9 mld. Kč, po započtení inflace se dnes pohybují na úrovni 12 až 15 mld. Kč.

Celkový objem finančních prostředků, které musí být vloženy za účelem ekologie do staveb na ochranu životního prostředí, se odhaduje na 14 mld. Kč, ke kterým se přidružuje ještě dalších 5 až 10 mld. Kč na odstranění ekologických zátěží z předchozích činností. Kromě toho ještě podniky platí poplatky za znečištění životního prostředí.

Zaměstnanost

Často je i v zahraničí citována zaměstnanost v ocelářství ČR po r. 2000 kolem 53 tis. osob, resp. současná kolem 70 tis. osob. To jsou však údaje, které zahrnují stavy zaměstnanců podniků vyrábějících trubky a trubkové výrobky, strojírenskou výrobu a pracovníky vykonávající jiné aktivity. Ze současně uváděného počtu pracovníků v organizačním pojetí jich cca 30 tis. ve skutečnosti se samotnou ocelářskou výrobou nemá co do činění a tím zkresluje pohled na produktivitu cca 1.5 krát.

V roce 1998 ocelářství dále zredukovalo počty pracovních míst v organizačním pojetí z 62586 na 58447.

Strategie současnosti i rozvoje

Významným stavebním kamenem strategie rozvoje je nesporně vývoj poptávky po ocelářských výrobcích na tuzemském trhu. Posoudit její vývoj umožňuje tabulka o tzv. zdánlivé spotřebě oceli (výroba plus dovoz minus vývoz).

Finálně zpracovaná ocel

 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Finálně zpracovaná ocel 3.203.003.203.593.203.663.80
Surová ocel 3.943.503.804.373.804.344.56

Pro srovnání s minulostí uvádíme, že v osmdesátých letech se zdánlivá spotřeba oceli v ČR pohybovala kolem 7 mil. t .

Trend nárůstu spotřeby oceli se prosazuje i přes citovanou stagnaci rozvoje ekonomiky ČR. Šetření, která provedl odvětvový svaz ocelářského průmyslu ČR opírající se o názory představitelů svazů nejvýznamnějších spotřebitelů oceli i přes zdrženlivost vyvolanou momentální recesí ve svém výsledku potvrzují, že se trend nárůstu spotřeby bude po r. 2000 prosazovat výrazněji.

Strategie rozvoje vychází z cíle i nadále uchovat aktivní saldo zahraničního obchodu s ocelí vyjádřeno v tunách, později i s cílem dosahovat většího salda v hodnotovém vyjádření, neboť v současnosti platí, že se dováží více zhodnocený sortiment proti exportovanému

Restrukturalizační studie

Pro precizaci těchto proporcí byla v již v r. 1998 zahájena příprava záměru na vypracování Studie o restrukturalizaci ocelářského průmyslu ČR. Práce na 1. etapě jsou skončeny v červnu 1999 a k projednání ve vládě má dojít v létě 1999.

Vztah k EU

Ocelářské společnosti ČR jsou si vědomy významu včasné připravenosti splnit i v oblasti svých ekonomických aktivit požadavky na členství v EU. Celý komplex této problematiky přesahuje zaměření tohoto dokumentu, přesto se o něm musíme alespoň zmínit. Cíl je tu jednoduše řečeno jasný - splnit podmínky EU, proto mezi jinými i konkrétní kroky podstupované vypracováním studie restrukturalizace, harmonizace legislativy, norem a intenzívní kontakty s příslušnými institucemi EU.