Hutnictví železa > Novinky > Srpnová knihovna

Srpnová knihovna

29.7.2011

V srpnové knihovně vybíráme některé zajímavosti z ocelářství z 1. pololetí roku 2011, nevracíme se již obšírněji k stanoviskům  Konfederace evropského ocelářského průmyslu – Eurofer, jimž jsme věnovali prostor v jiných příspěvcích naší knihovny.

Aktuálními současnými problémy ocelářství jsou otázky dostupnosti a cen vstupů, ekologické legislativy a jejích ekonomických důsledků s potenciálně extrémní pozicí hrozící vysidlováním ocelářského průmyslu z Evropy, alternativní energie, stále zůstává problém přebytků kapacit.

Vše je uspořádáno tématicky v okruzích: Ekologie, Suroviny, Výzkum, vývoj, inovace, Situační, Ocel ve stavebnictví, Trh, Odpady, Energetika, Automobily.

Ekologie

 (Pravidla Reach Evropské unie pobízejí k vnitřní restrukturalizaci, ohrožují malé firmy)

Různé společnosti byly přinuceny zredukovat rozsah komodit, které vyrábějí, kvůli implementaci nových pravidel EU pro chemikálie a suroviny, řekli účastníci trhu, a to poté, co dodržely prosincový konečný termín. Náklady a administrativní zátěž Reach - Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals - Registrace, hodnocení, autorizace a restrikce chemikálií - byly téměř všeobecně nepopulární a některé malé fimy věří, že jsou stále v nebezpečí, že budou uzavřeny, varují tržní zdroje. Reach byl zaveden v r. 2008 Evropskou komisí s cílem zlepšit ochranu zdraví lidí a ochranu životního prostředí, při současném udržení konkurenceschopnosti na evropském trhu. Legislativa pokrývá více než 30 tis. substancí vč. mnoha bázických kovů, minoritních kovů a feroslitin. Společnosti, které produkují nebo dovážejí a dodávají více než 1000 t Reach ovlivněných výrobků, se musely zaregistrovat do začátku tohoto měsíce zároveň s těmi, které zacházejí s více než 100 t toxických látek. European Chemical Agency obdržela 24675 registračních dokumentů pro téměř 3400 substancí do 1. prosince, uvedla. Dokumenty od německých společností tvořily 23% podání, ve srovnání s 12% ze Spojeného království, které předložily druhý nejvyšší počet registrací. Ale některé společnosti se nezaregistrovaly, a další změnily strukturu svého podnikání, aby se vyhnuly nákladům, řekli MB účastníci trhu. Dva evropské obchodní domy řekly, že v důsledku Reach upustily od některých kovů. Další společnosti, vč. výrobců, podnikly stejné kroky, říkají zdroje. "Kvůli Reach jsme snížili počet kovů, s nimiž obchodujeme, a některé výrobní společnosti se rozhodly, že u určitých produktů to nemá cenu", řekl obchodník MB. Skupina MB uvedla, že 15% respondentů muselo změnit strukturu svého podnikání, aby se vyhnuli nákladům na Reach. Asi 35% řeklo, že se zaregistrovali do 1.12., zatímco zbytek byl rozdělen mezi ty, kteří si nebyli jisti, co se očekává, a na ty, kteří se nezaregistrovali. "Náklady a úsilí jsou ohromné. Mnoho menších společnosti zastaví obchodování s určitými kovy, kde náklady na Reach ve srovnání s jejich obratem byly v nerovnováze", řekl výrobce. Inciativa selhala v tom, aby vyšla vstříc malým podnikům nebo zajistila stabilní dodávky surovin do EU, obávají se další. "Zde nebyly žádné obavy o bezpečnost dodávek surovin", řekl MB obchodní zdroj. "Počet obchodních společností bude zredukován a počet obchodovaných komodit bude zredukován také; posouváme se směrem k monopolům. Některé malé podniky naznačují, že se ztratí z trhu". Trh nemá jasno v tom, jak budou pravidla posílena, zejména, když členské státy EU mají individuálně odpovědnost za své vlastní průmysly a interpretace a zachování pravidel se možná bude velmi podstatně lišit podle jednotlivých jurisdikcí, varovali účastníci trhu. Ti, kteří se zaregistrovali, říkají, že jsou zcela ochotni připustit, že na trhu jsou ještě stále pochybnosti, jak budou ovlivněny různé společnosti.

------------------------------------------------------------------------

(Ocelářský průmysl EU emitoval v r. 2010 250-275 mil. t CO2)

Ocelářský průmysl v EU v r. 2010 emitoval přibližně 250-275 mil. t dioxidu uhlíku - podle odhadů SBB je to meziroční nárůst asi o 20%. Uvedený objem zahrnuje emise z aglomerování a výroby koksu, a také z výroby surového železa, surové oceli a z tavení šrotu. To znamená, že na každou tunu vyrobené surové oceli bylo emitováno v průměru 1.16-1.45 t CO2. Údaje worldsteel ukazují, že výrobci oceli v EU v r. 2010 vyrobili 172.9 mil. t surové oceli. Nicméně průměrná čísla zastírají rozdíly mezi výrobou oceli ze šrotu v EAF s relativně nízkými emisemi a integrovanou výrobou oceli, náročnou na uhlík. A za další, průměr maskuje rozdíly v náročnosti na uhlík mezi samotnými integrovanými výrobci, kteří mají relativně čistá, moderní zařízení a těmi, kteří mají více znečišťující provozy.

------------------------------------------------------------------------

(Výrobci oceli vznášejí námitky proti pravidlům EU)

Někteří největší světoví výrobci oceli uplatnili zákonný protest proti snaze EU zavést pravidla pro omezení emisí dioxidu uhlíku, v jednom z dosud nejsilnějších signálů průmyslu o odporu proti vládním iniciativám pro omezení globálního oteplování. ArcelorMittal Lakshmi Mittala, německá ThyssenKrupp a indická Tata Steel využily celou svou váhu proti této záležitosti, která je organizována Euroferem, v Bruselu sídlícím orgánu evropského ocelářského průmyslu. Společnosti si stěžují na to, co označují jako nekorektní interpretaci sady nových předpisů Evropskou komisí - předpisů, které mají platit od r. 2013, pokud jde o emise dioxidu uhlíku. Výrobci oceli říkají, že vadné propočty přidají neopodstatněné náklady, rovnající se zhruba 10% současných provozních zisků ocelářského průmyslu. Wolfgang Eder, předseda Eurofer a šéf exekutivy Voestalpine, největšího rakouského výrobce oceli, řekl: "Způsob, jakým komise interpretovala pravidla, dává neférovou konkurenční výhodu výrobcům oceli v dalších regionech, které nejsou subjektem stejné řady nařízení". ThyssenKrupp řekla, že metodologie komise, pokud jde o směrnice, by "zle narušila podmínky pro průmyslové společnosti" v Evropě; Tata Steel, která řídí provozy ve Spojeném království a v Nizozemí řekla, že "návrhy jsou hluboce škodlivé". ArcelorMittal uvedla, že podporuje důvody Eurofer. Ale zástupce Evropské komise řekl, že si stojí za interpretací směrnic. Pokud by Eurofer zahájil právní bitvu v této záležitosti, komise je "přesvědčena", že by vyhrála. Marta Ballesterosová, šéfka bruselského úřadu Cleantearth, ekologické skupiny, řekla: "Jejich argumenty mne nepřesvědčily (argumenty výrobců oceli). Zdá se, že se stále pokoušejí vyhnout odpovědnosti za dodržení směrnic". Podle evropských revidovaných směrnic o obchodování uhlíkem jsou průmyslu stanoveny přísnější nové cíle v produkci dioxidu uhlíku, určené pro to, aby se EU stala jedním ze světových lídrů v boji proti změně klimatu. Jestliže společnosti vyprodukují více tohoto plynu, než jsou předepsané orientace, budou muset zaplatit pokuty ve formě dražších povolenek na uhlík. Ale podle Euroferem podaného právního návrhu hrozí nepřesnosti interpretace směrnic komisí tím, že vytlačí orientace pro výrobu oceli příliš vysoko. To - říkají výrobci oceli - by k nákladům průmyslu přidalo 600 mil. eur (855 mil. $) ročně, ekvivalent dalších 5 eur/t oceli, ve srovnání se současným provozním ziskem okolo 50 eur. Tento mimořádný (další) náklad, který výrobci oceli označují jako neoprávněný, by byl navíc k nákladu 800 mil. euro ročně, o němž věří, že by vyplynul z korektního přijetí pravidel. Celkový roční růst 1.4 mld. eur v nákladech ocelářského průmyslu by se zvýšil asi o 12 eur k ceně tuny oceli, a mohlo by se ukázat jako nemožné jeho převedení na zákazníky, jako je automobilový průmysl.

-----------------------------------------------------------------------

(Průmysl varuje před rychlým odchodem od atomu)

Hans Jürgen Kerkhoff, president Hospodářského sdružení ocel, vidí konkurenceschopnost průmyslu ohroženou, když se podaří prosadit rychlý odchod od jaderné energie, který bude znamenat podstatné zvýšení cen proudu pro průmysl. President průmyslu Hans-Peter Keitel považuje za možné zvýšení cen proudu o 222 procent. Když Německo z jaderné energie vystoupí, bude to gigantický experiment, píše Keitel v deník Handelsblatt. "Lehkovážné výsledky emocionální debaty" by mohly ohrozit mnoho pracovních míst. Starosti si dělají i podniky v regionu hlavního města. Jeden mluvčí průmyslových svazů v Berlíně a Brandenbursku (UVB) zdůraznil význam spolehlivosti zásobování a nízkých cen energie. To se musí opět silněji vrátit do veřejných diskusí. Ocelářský průmysl v celé Spolkové republice bude drahou energií obzvlášť postižen. Dobrá čtvrtina v Německu vyrobené oceli se vyrábí v elektrických obloukových pecích, a ty spotřebovávají hodně proudu. Energeticky náročný průmysl v Německu platí každý rok za energii 15 miliard eur a zaměstnává 900.000 lidí. Proto je směřován apel na politiku. Energie je pro podniky zásadní nákladový a konkurenční faktor. Je nezbytné formulovat přesně cíle změny zásobování proudem. Vícenáklady za proud musí spotřebitelé proudu zakalkulovat do cen svých výrobků. Jen výstavba sítí na dopravu ekoproudu si vyžádá 50 miliard eur. To způsobí další zvýšení ceny proudu. Výrobci větrných elektráren jsou dnes druhý největší odběratel oceli v Německu. Solární hospodářství zase potřebuje hodně skla a hliníku. Zde vznikají pro budoucnost velké možnosti odbytu.

-----------------------------------------------------------------------

(Z kysličníku uhličitého se stává surovina na výrobu umělých hmot)

Bayer chce vyrábět umělé hmoty za pomoci CO2. Vyzkoušet se to má  v technickém měřítku na pilotním zařízení na pracovišti Leverkusen. CO2, známý jako klimatu škodící skleníkový plyn,  může ve výrobě umělých hmot nahradit ropu. Vědci chemického koncernu Bayer  zkoušejí na pilotním zařízení výrobu výchozího produktu, v kterém je CO2 vázán. Tato substance se dále zpracovává na polyuretan, který nachází použití na mnoho věcí denního života. Klimatu škodící odpadní plyn CO2  tak může najít trvalé použití jako surovina a náhrada ropy, jak Bayer oznámil.

Bayer spolupracuje s energetickým koncernem RWE, odkud pochází používaný plyn  z hnědouhelné elektrárny v Niederaußemu u Kolína. Tam provozuje výrobce proudu ve svém uhelném inovačním centru pračku CO2, ve které se  kysličník uhličitý od kouřového plynu odlučuje. Další projektoví partneři jsou RWTH Aachen a společně vysokou školou a koncernem Bayer provozované CAT Catalytic Center.

Výzkumníkům se nedávno podařil průlom v katalytické technice, což teprve umožní efektivní využívání CO2. Nějaký vhodný katalyzátor hledá odborný svět již desítky let. Nyní  CAT zkouší kompatibilitu katalyzátoru s elektrárenským CO2. RWTH v Cáchách podrobuje nyní nový postup všem stupňům  ekologických a ekonomických posuzování a porovnává ho se všemi stávajícími procesy a výrobky.

V pilotním zařízení – koncipovaném, postaveném a provozovaném Bayer Technology Services – se za pomoci kysličníku uhličitého v kilogramovém měřítku vyrábí jedna ze obou komponent, které jsou na výrobu polyuretanu nezbytné. Na již existujících jiných zařízeních Bayer  Materialscience tyto materiály, z nichž se získává především měkká a tvrdší pěnová hmota, testuje. Nový postup představuje v různých ohledech velký přínos k trvanlivosti. Používání kysličníku uhličitého je kromě jiného jako alternativa k ropě, ze které chemický průmysl doposud uhlík získával. Také polyuretany samy mají pozitivní efekt na úsporu energie a ochranu klimatu. Při izolování budov proti chladu a teplu se uspoří zhruba 70krát více energie, než se vydává na výrobu.

-----------------------------------------------------------------------

Suroviny

 (Spekulanti odhalují surovinové trhy)

Tématem zajišťování surovin se intenzivně zabývá i spolkový president Christian Wulf. Při výročním setkání ocelářů před několika týdny apeloval na 600 zástupců branže, aby vzaly toto téma pevně do rukou a aby se nespoléhali na politiku. Šéf koncernu ThyssenKrupp Ekkehard Schulz varoval před nebezpečím pro průmysl, že by mohly na surovinových trzích přibývat spekulace. To není na trhu se surovinami a s ocelí nic nového. Na výkyvech cen již vydělalo mnoho spekulantů. Například obchod s mědí a s hliníkem běží téměř úplně přes Londýnskou burzu kovů. Nové jsou ale dimenze, jakých obchod dosahuje. Banky a investiční fondy si najímají týmy, které se specializují na obchod se surovinami. V hledáčku mají na objemy silné železorudné a uhelné trhy. Jen železorudný trh dosahuje roční objem 200 miliard dolarů. Na pohotovém trhu se nakupuje jen zlomek materiálů. Na ten se ale nyní orientují minerální koncerny a chtějí mu přizpůsobovat své ceny v kvartálních smlouvách. Schulz se proto obává spekulativních komponent, které angažovaní investoři v Londýně, v New Yorku a ve Frankfurtu do obchodu zavlékají. Jak se to projevuje, ukazuje nikl. Cena kovu vyskočila v roce boomu na 40.000 eur za tunu, aby pak v době ochabnutí konjunktury spadla na 7.000 eur. K rekordním stavům se ale ceny niklu již nevrátily. A to také proto, že byla odkryta nová naleziště. Nejlepší je podle Schulze proti spekulantům vysoká nabídka.

------------------------------------------------------------------------

(Australské záplavy doléhají na Posco)

Účinky australských katastrofálních záplav zasáhly asijské výrobce oceli. V důsledku záplav je v prvním pololetí nedostatečná nabídka a ceny budou silně stoupat. Téměř dvě třetiny uhelných dolů v australském státě Queensland muselo zastavit těžbu a jsou v současné době pod vodou. Záplavy v Austrálii sníží podle posledních výpočtů Citybank světové exporty uhlí o 4 %. Ceny uhlí na pohotovém trhu stoupnou v druhém kvartálu podle odhadů analytiků na více než 300 USD/t. V současné době je cena 225 USD/t. Než začnou doly uhlí po skončená záplav opět těžit, potrvá určitou dobu. "Nedostatek bude trvat minimálně deset týdnů, cituje tisková agentura Bloomberg jednoho manažera ze Saurashtra Fuels, podniku, který rozvíjí těžbu v postiženém uhelném revíru. Zaplavena je i železnice, která propojuje 20 uhelných dolů. Bude trvat delší dobu, než se podaří železniční infrastrukturu obnovit.

------------------------------------------------------------------------

(Jen 15% uhelných dolů v Queenslandu je plně provozuschopných)

Jen 15% z 57 uhelných dolů v australském státě Queensland je plně provozuschopných po devastujících záplavách, které znamenají škodu pro tento průmysl, odhadovanou na 2.3 mld. A$. Austrálie odpovídá za cca 2/3 světového obchodu koksovatelným uhlím, z toho asi 90% pochází z Queenslandu. Tyto záplavy vytlačily světové ceny koksovatelného uhlí, a výrobci oceli jsou nuceni hledat alternativní dodávky. Provoz asi 60% dolů v Queenslandu je omezen a 25% dolů dosud nezahájilo provoz poté, co voda zaplavila uhelné šachty, poškodila železniční linky a uzavřela přístavy, uvedla Queensland Resources Council. Také Rio Tinto, BHP Billiton a Xstrata mají uhelné doly v Queenslandu. I když se majorita dolů v tomto regionu vrací k plné nebo částečné produkci, znalci průmyslu tvrdí, že bude trvat měsíce, než se produkce vrátí na normální úroveň.

 

 (BHP říká, že záplavy srazily produkci uhlí; železná ruda zaznamenala rekordní úroveň)

Devastující záplavy v Austrálii ovlivní provoz dolů BHP Billiton nejméně na 6 následujících měsíců, varovala společnost, se svou produkcí v minulém kvartále, která se v nejhůře postiženém státě Queensland již snížila o třetinu. Kvartální produkce železné rudy společnosti zaznamenala 4% nárůst, rekordní úroveň na pokrytí rostoucí poptávky od jejích hlavních zákazníků v Číně a v dalších částech Asie. 1105/07: Stoffe mit Hochleistung /Süddeutsche Zeitung, 22.1.11/ (Materiály s vysokým výkonem) Na Max-Planck-Institutu pro výzkum železa (MPIE) se vyučuje ve fyzikální laboratoři také zkoušení materiálů. Spolupracuje se při tom s výzkumným centrem Jülich, což je společnost, kterou financuje spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Pro posluchače jsou to koleje pro vysokoškolské studium. Za svojí vynikající pověst vděčí MPIE svému výzkumu v oblasti železa a oceli a příbuzných materiálů, jako jsou nikl, titan a intermetalické vazby. Cílem výzkumu je vývoj nových vysoce výkonných materiálů, například na letadla nebo auta, které pomáhají snižovat hmotnost, a přesto nabízejí více stability. Kromě toho se tam vyvíjejí materiály na efektivní turbíny nebo na kyčelní klouby. MPIE byl založen v roce 1917 v Cáchách a od roku 1921 má sídlo i v Düsseldorfu. Provozuje největší počítač na světě a má 270 pracovníků, mezi nimiž je 220 výzkumníků a vědců ze všech kontinentů. Pracovní řečí je angličtina. Max-Planck-Institut řídí společně ze státních prostředků podporovaná Max-Planck-Gesellschaft a Ocelářský institut VDEh. Polovinu rozpočtu MPIE pokrývá průmysl a tomu odpovídají i vztahy s podniky, včetně výrobců technologických zařízení. Institut se zabývá jak základním, tak i užitným výzkumem. V institutu spolupracují fyzikové, chemici i informatici.

------------------------------------------------------------------------

(Hospodářství věří v kazašské suroviny)

Německé podniky mají dobré vyhlídky na exkluzivní přístup k důležitým surovinám v Kazachstánu. "Kazachstán je připraven, Německo podporovat", řekl předseda východního výboru spolkového svazu německého průmyslu (BDI) Eckard Cordes. Ten zdůraznil, že přicházejí z kazašské strany signály, že země je otevřená silnější angažovanosti německého hospodářství. Kazachstán je s velkým odstupem na suroviny nejbohatší zem v regionu. "Německé hospodářství tam bude přijato s otevřenou náručí", řekl Cordes.

------------------------------------------------------------------------

(Zemetřesením bylo v Japonsku postiženo pět ocelářských závodů)

Těžké zemětřesení v Japonsku ovlivní námořní dopravu železné rudy. Zemětřesením je postiženo pět velkých ocelářských podniků, které musely zastavit výrobu. Počítá se s tím, že nebudou vyrábět asi pět měsíců, píše londýnský poradenský podnik "The Steel Index". Postiženy jsou závody Nippon Steel Muroran a Kimitsu, závody Chiba a Keihin holdingu JFE a Kashima Sumitomo Metals Industries. Jejich výrobní zařízení utrpěla těžké škody. Kromě toho jsou nepoužitelná přístavní zařízení. Počítá se s tím, že tyto závody nebudou asi půl roku vyrábět, protože jim nebude dodáno 22,2 milionů tun železné rudy.

-----------------------------------------------------------------------

Začátkem února předložila komise EU v Bruselu novou surovinovou strategii. Komise navrhuje opatření, s nimiž se mají funkčně a transparentně regulovat finanční a surovinové trhy. President komise Barroso k tomu podal vysvětlení: "Aby se v příštích letech zajistilo spolehlivé zásobování průmyslu surovinami, musíme naší surovinovou politiku propojit s reformou v oblasti finančních trhů". Ke klíčovým prvkům koncepce patří pravidelná aktualizace 14 kritických surovin, které evropská komise vybrala, a "surovinová diplomacie", která musí sledovat vývoj bilaterální spolupráce s africkými zeměmi v oblasti surovin, zvyšování surovinové efektivity a podporu recyklace snižováním výskytu odpadů. Další informace o odhadech zásobování surovinami a o 14 kritických kovech je možné najít online na: http:/tiyurl.com/4of5c9."Možná evropská surovinová politika musí mít na zřeteli průmyslové řetězce tvorby hodnoty a konkurenční podmínky", komentuje Hans Jürgen Kerkhoff, president düsseldorfského Hospodářského sdružení ocel sdělení evropské komise o surovinové politice. "Rapidně rostoucí poptávka zemí s rozvíjejícím se hospodářstvím, jako je Čína, vede k nedostatku surovin. Kromě toho velká koncentrace dodavatelů surovin a rostoucí protekcionismus zkresluje hospodářskou soutěž. Vysoká nestálost cen představuje pro celý na oceli založený řetězec tvorby hodnoty velkou zátěž." Je třeba uvítat, že se chce evropská komise v budoucnu silněji stavět proti snižování omezování obchodu ve třetích zemích. "Surovinový protekcionismus se v celém světě šíří a v případě masových surovin na výrobu oceli a legujících kovů v současné době existují ve více než v 20 zemích exportní restrikce", kritizuje Kerkhoff. "Ty zabraňují nejen našemu přístupu k surovinám, nýbrž vedou i k růstu nákladů." Nedávno byl vydán zákaz exportu železné rudy do Číny z regionu Karnataka a oznámena byla další omezení. To ovlivňuje silně ceny železné rudy na pohotovém trhu, které v roce 2009 podstatně stouply. Čínské ceny na promptním trhu se staly základem světových kvartálních smluv.

-----------------------------------------------------------------------

(Šéf Salzgitteru varuje před spekulanty)

Ocelářský koncern Salzgitter se obává dalšího růstu surovinových nákladů. Jako důvod nevidí nový šéf představenstva Heinz Jörg Fuhrmann ani tak  růst poptávky průmyslu, nýbrž ovlivňování cen spekulanty, kteří ženou ceny železné rudy a koksovatelného uhlí nahoru. S koncem krize se mnohé změnilo. Banky, finanční fondy a jiní účastníci trhu vyvinuli odpovídající finanční nástroje. Z pohledu expertů to nemusí vést automaticky k vyšším cenám. Spíše bude docházet k velkým výkyvům cen. Fuhrmann ale tento názor nesdílí. Poukazuje na nikl, kterého se spotřebovává ročně 1,4 milionu tun. Na burze se ho ale obchoduje čtyřicetinásobek. "Tam bylo uvedeno v provoz kasino", říká Fuhrmann. Fuhrmann oznámil, že Salzgitter bude ve svém rigidním nákladovém managementu pokračovat. Obchod se v roce 2010 zvýšil, některé oblasti zůstaly ale ještě ve ztrátové zóně. Lepší je to ve strojírenství, jehož jádro tvoří Klöckner-Werke.

-----------------------------------------------------------------------

(Růst cen surovin ustává)

Poslední nárůst cen surovin je podle odhadů předních evropských konjunkturálních institutů u konce. Očekává se, že úroveň cen surovin zůstane ale vysoká, říká pracovní skupina svazu evropských konjunkturálních institutů AIECE, která se zabývá cenami. "Podle prognózy se po silném růstu cen v minulých měsících v dalším průběhu roku a v příštím roce nebudou ceny již zvyšovat", říkají experti ve svém sdělení, které zpracoval kielský institut hospodářství (IfW). Ceny ropy a energetických surovin stoupnou v tomto roce o 31 %. V roce 2010 dosáhl jejich nárůst 28 %. V roce 2012 mají ceny mírně o 4 % klesnout. Riziko prognóz cen surovin spočívá ve změnách směnných kursů. Jestliže například kurs amerického dolaru klesne, povede to k dalším změnám cen surovin. Katastrofa v Japonsku ale světové hospodářství příliš neovlivní.

-----------------------------------------------------------------------

Výzkum, vývoj, inovace

(Výzkum a vývoj v Německu)

Využívání výzkumu a vývoje a inovací jsou základy technologické schopnosti a výkonnosti země. Způsob a rozsah výzkumu a vývoje v podnicích jsou věcí rozhodování managementu. Z veřejných prostředků financovaný výzkum a vývoj jsou politická rozhodnutí a ta znamenají zároveň redukování rizika výzkumu a vývoje. Technologická výkonnost země je založena jednak na výzkumném a inovačním potenciálu a jednak na iniciativě podniků, která vede k hospodářskému úspěchu. Vychází se při tom z inovací, tedy z hospodářsky, technologicky a empiricky rozvíjených myšlenek, vynálezů až po prototypy, nebo ze základních koncepcí vývoje, které umožňují prosazovat výrobky, jež mají na trhu úspěch. Měřeno podle výkonnosti a schopnosti inovovat ve formě intenzity výzkumu a vývoje jako podílu nákladů na výzkum na hrubém domácím produktu, ale i ve formě nákladů na výzkum a vývoj v poměru například počtu nových patentů k indexu science citation. Ve srovnání vybraných zemí OECD bylo Německo v letech 2007 a 2008 na předním místě. V celosvětovém porovnání bylo ale ve středním pásmu. V březnu 2000 se evropská komise usnesla, k posílení a zajištění výkonnosti Evropy v globální konkurenci dosahovat intenzitu výzkumu a vývoje ve všech členských státech, která bude odpovídat v roce 2010 třem procentům hrubého domácího produktu, a to ze dvou třetin z hospodářského sektoru a z jedné třetiny z finančních prostředků státu (lisabonská smlouva). EU-27 toho s 1,77 % v roce 2008 vůbec nedosáhla. Německo se k tomuto cíli ale po malých krocích kontinuálně blíží. Největším aktérem německého výzkumného prostředí je privátní hospodářství a organizace, jako jsou nadace. Ty se přirozeně věnují užitnému výzkumu a vývoji výrobků. Dochází při tom ke vzniku výzkumných řetězců, například k bilaterální spolupráci mezi ocelářskými podniky a výrobci automobilů. Vedle největších aktérů, kterými jsou vysoké školy, jsou to i ostatní vědecké instituty a státní zařízení, jako jsou vědecké knihovny, archivy a muzea. Více informací o výzkumu v Německu včetně grafů je možné vyhledat na www.stahlmarkt-magazin.de.

------------------------------------------------------------------------

(TK vyvíjí za tepla válcovaný pás s vlastnostmi za studena válcovaného pásu)

ThyssenKrupp Steel Europe vyvinula nový produkt, za tepla válcovaný pás, o němž tvrdí, že nabízí tolerance a procesní vlastnosti, srovnatelné s tolerancemi a procesními vlastnostmi za studena válcovaného pásu. Mořený a olejovaný pásový produkt, nazvaný Scalur, má nízký obsah síry, což umožňuje, aby vyhověl nejvyšším standardům v následném tváření za studena. Je tudíž vhodný pro hluboké tažení pro vytváření vnitřních komponentů a dílů pro sedadla v automobilech, a také dílů pro nábytek a pro vybavení skladů. TK tvrdí, že zákazníci profitují z vysoké bezpečnosti při výrobě, z produktivity a nízkých nákladů. Scalur je dostupný v tloušťkách 1.2-6 mm se šířkami 900-1600 mm, a typech měkké oceli, jako jsou mikrolegované a komplexní fázové oceli. Je vyráběn na lince odlévání-válcování společnosti v Duisburgu, která inkorporuje odlévání a válcování za tepla. Bramy z této linky v tloušťkách od 48 do 65 mm jsou nápadně tenčí, než bramy z konvenčních odlévacích linek, a mnohem homogennější v jejich teplotní struktuře.

(Konstrukce karoserie z oceli si udržuje trend k zeštíhlování - WorldAutoSteel)

Leden 2011 je všeobecně měsícem, kdy se každý rozhoduje o zlepšení výkonu zařízení a o novém startu ke snížení (hmotnosti vozidel). "Protože my v WorldAutoSteel jsme připraveni k takovému kroku, reflektujeme výkony v redukci hmotnosti vozidla. S naším programem FutureSteelVehicle, který se blíží k oznámení výsledků, je to správný čas podívat se na to, kam jsme došli", uvádí organizace. WorldAutoSteel v posledním desetiletí vložila podstatné investice do automobilového trhu v sérii projektů na vozidla s nižší hmotností. Poslední z nich, ULSAB AVC, oznámil globální automobilový průmysl v r. 2002. Tato koncepční řešení dosáhla redukci hmotnosti konstrukce karoserie automobilů o 25% a více přes aplikace pokrokových vysoce pevných oceli, při současném zachování bezpečnosti proti srážkám a požadavků na odolnost konstrukce. A navíc tato řešení neznamenala žádný nárůst nákladů pro výrobce. Tyto programy stanovují strategickou vizi pro automobilovou ocel; od jejich přijetí spolupracujeme s automobilovým průmyslem na dosažení uvedených výsledků ve výrobě vozidel, uvádí WorldAutoSteel. Pokrok můžeme měřit přes údaje, ziskané z databáze A2MAC1, která porovnává hmotnost karoserie (struktury) automobilu jako podíl hrubé hmotnosti vozidla (GVW - gross vehicle weight) za více než 100 vyráběných vozidel. Z vozidel z oceli v této databázi, hodnocených v tuto dobu, jsme odhalili projekt ULSAB AVC z r. 2002, typickou konstrukci karoserie z oceli, která representuje okolo 20% GVW. Vozidla z oceli, vyrobená od té doby, vykázala zřetelné redukce hmotnosti. Při pohledu na top 10 karoserií automobilů z oceli vidíme podstatné zlepšení, které bylo v těchto vozidlech dosaženo s využitím pokrokových vysoce pevných ocelí. Průměrná hmotnost struktury vozidla 10 nejlepších, na ocel náročných vozidel, byla zredukována o 21% proti průměrnému vozidlu z r. 2002. Jestliže se tyto výsledky srovnávají exklusivně se všemi strukturami vozidla z hliníku v této databázi (gray line - šedá linie), vidíme, že výrobci automobilů byli schopni snížit rozdíl mezi designem z oceli a z hliníku z 28% v r. 2008 na 9% v r. 2008, ve srovnání s top 10 nejlepšími provedeními s využitím pokrokových vysoce pevných ocelí. Pojetí ULSAB AVC posunulo obsah materiálu ve vozidlu z majority konvenční (měkké) oceli na 80% AHSS (Advanced High Strength Steels). Tyto údaje naznačují, že od té doby výrobci automobilů implementovali AHSS v široké škále segmentů vozidla. Ve zprávě výrobců automobilů se tvrdí, že jde o 50% použití AHSS a jejich užití se připisuje redukce hmotnosti vozidla. V důsledku toho jsme svědky velkého růstu na trhu AHSS. Studie Ducker, vypracovaná v Severní Americe, reflektuje tento nárůst u AHSS. Údaje studie ukazují dramatický nahoru směřující trend obsahu AHSS ve vozidlech a to, co se předpovídá do r. 2020. Výsledkem je další předpovídaný pokrok v redukci hmotnosti vozidel, protože tato technologie je plně rozvinutá. Od r. 2002 do r. 2008 spolupracovaly ocelářské společnosti s OEM zákazníky na implementaci technologie, demonstrované v ULSAB-AVC, a my nemáme v úmyslu zpomalit vývoj nových způsobů zvyšování efektivity. V r. 2008 jsme zahájili náš 5. globální výzkumný program pro automobilovou ocel, FutureSteelVehicle. Tento program se zaměřuje na budoucí výzvy k selekci materiálů na automobilovém trhu, a je dalším důkazem závazku ocelářského průmyslu v řešeních, která znamenají přínosy pro životní prostředí, výrobce automobilů a konečné spotřebitele. Representuje naše pokračující zaměření být proaktivním partnerem našich zákazníků v dodávání technologií, které pomáhají řešit mnohé výzvy k dodávání lehčích, bezpečnějších a zelenějších vozidel. Věříme, že tento program stanoví strategickou vizi pro automobilovou ocel pro nadcházející desetiletí.

------------------------------------------------------------------------

(ArcelorMittal zahajuje novou nanotechnologii pro ocel k redukci hmotnosti vozidel)

ArcelorMittal uvedla, že přijde s novým typem oceli, který nebyl nikdy předtím viděn ve světě. Díky nanotechnologii, říká společnost, budou nyní výrobci automobilů moci soupeřit s hmotností hliníkových vozidel, ale budou je vyrábět z oceli s daleko nižšími náklady. Z karoserie vozidla v bílém bude možné ubrat 188 liber, ale celkové úspory hmotnosti by mohly být dokonce ještě vyšší. ArcelorMittal přesně řekla, že bude možné hmotnost vozidla v bílém snížit o 188 liber. Karoserie v bílém nebo BIW (body in white) se vztahuje k bázické struktuře vozidla vč. dveří, ochranného krytu a víka zavazadelníku. To je velké číslo. Jestliže se ubere z hmotnosti konstrukce vozidla tolik, další díly, jako hnací jednotka, poháněcí soustava, brzdy, atd. se také mohou zmenšit. Jinými slovy, celkové úspory hmotnosti vozidla mohou být ještě vyšší. ArcelorMittal již předvádí tento nový typ oceli výrobcům automobilů. Zatím ještě není připravena veřejně prozradit technické aspekty oceli anebo, jak pro její výrobu využívá nanotechnologii. Společnost říká, že potrvá ještě 2-3 roky, než zpřístupní detaily tohoto typu. A je otázkou času, než se tato ocel objeví ve výrobě. Nehovoří se zatím, která automobilová společnost ji využije jako první, ale existují zvěsti, že Ford se na tuto technologii připravuje. Nano ocel samotná není inherentně lehčí, ale je tak silná, že výrobci oceli mohou použít tenčí typy a to je to, odkud přichází část úspor hmotnosti. Další část úspor vzniká z důvodu, že není zapotřebí využívat dodatečné podpěry, vložky nebo panely pro posílení konstrukce. Například A sloupky jsou nyní tak velké v důsledku standardů pro promáčknutí střechy, že se ve skutečnosti stávají bezpečnostním rizikem. Tlusté A sloupky mohou částečně zablokovat váš výhled na dopravu zboku nebo na chodce. Ale s nano ocelí by A sloupky mohly být mnohem tenčí, nikoli na úkor konstrukce nebo bezpečnosti. Tato ocel také není levnější, než jiné typy oceli. Ve skutečnosti bude možná o něco dražší. Ale eliminací všech uvedených položek - podpěr a dalších panelů - se celkové náklady na výrobu vozidla sníží a to je to, odkud přijdou nákladové úspory.

Hliník, hořčík a komposity určitě představují nebezpečí konkurence pro ocel. Ale jsou také značně dražší, nejsou snadno opravitelné ve většině karosáren, a vyžadují pro recyklaci značně více energie. To jsou důvody, proč se jejich použití v automobilech tak nerozšířilo, nebo přinejmenším ne do té míry, jako u oceli.

-----------------------------------------------------------------------

(Mikro" je nová "mini")

Již dlouho je zjevné, že mnoho minioceláren na výrobu oceli již není "mini". Původně koncipované jako ocelárny, založené na elektrické obloukové peci, s obvyklým vstupem - šrotem, na výrobu několika set tisíc tun dlouhých výrobků každý rok, se miniocelárny v uplynulých desetiletích staly stále více sofistikované a produktivnější. Obvyklé jsou nyní výroby přes 1 mil. tun ročně.

Miniocelárny se zvětšily tam, kde je k dispozici hojnost šrotu, nebo ekonomicky vyráběného DRI, a/anebo tržní poptávka po oceli, kterou produkují, je dostatečně vysoká na to, aby byly větší provozy životaschopné. Mnoho technických pokroků v posledních 50 letech rozvoje minioceláren jim umožnilo diversifikovat v dlouhých produktech tak, aby zahrnovaly válcované pruty, tyče ze speciálních ocelí a mnoho rozměrů profilů; to některým miniocelárnách dovolilo produkovat 2-3 mil. tun ročně.

V mnoha průmyslových zemích se miniocelárny staly mnohem více konkurenceschopné, než integrované ocelárny. Užití ekonomiky z rozsahu k redukci kapitálu a provozních nákladů na tunu oceli obstaralo také povzbuzování růstu.

Avšak nyní se nahlodávání původních přínosů, které by zůstaly na místě, stalo pro některé ocelárny nevýhodou. "Procento výrobků, dodávaných na dlouhé vzdálenosti, bylo zpočátku 15-30%", říká předseda a ceo Danieli, Gianpietro Benedetti: "Dnes toto číslo v mnoha případech vzrostlo na 40-60%".

Při svém vystoupení na konferenci, zorganizované italským výrobcem zařízení pro stovky jeho mezinárodních klientů v jeho ústředí blízko Udine vloni v říjnu dodal: "To samé lze říci o šrotu, který zapříčinil, že zisky erodovaly. Tudíž potřeba nových koncepcí minioceláren se zaměřila na nové regionální provozy, opět přijatelné, které se vyrovnají těm s omezenými výrobními kapacitami 200 tis. až 300 tis. t ročně".

Mikroocelárna Danieli (MI.DAR) je velmi kompaktní provoz, navržený pro obsluhu regionálního trhu v dosahu spíše stovek, než tisíců kilometrů, a koncipovaný jako jedna nezávislá koherentní jednotka. Její rozsah a rychlost výstavby minimalizuje kapitálové náklady, zatímco technologie provozu vysocerychlostního nekonečného odlévání a válcování (ECRR - endless casting rolling) maximalizuje produktivitu a je klíčovým faktorem v redukování provozních nákladů.

 

Šrot může být konvertován na výrobek za méně než 2 hodiny. Systém kalení a temperování (quenching and tempering system) pro tyče (QTB) redukuje spotřebu slitin. Bylo řečeno, že dostupné úspory nákladů na transformaci budou obvykle 40-54 $/t.

Jedna samostatná obslužní plošina kontroluje provoz kompletně od formy po finální materiál, jako jsou výztužné tyče a pruty. Potenciální rozsah kapacity je okolo 100 tis. až 500 tis. t/r.

První taková mikroocelárna úspěšně funguje v CMC Steel Arizona přes rok.

------------------------------------------------------------------------

(Dobře zocelená pro tepelné elektrárny snášenlivé s životním prostředím)

Výzkumník materiálu z Gratzu vyvinul chromovou ocel s vysokým stupněm účinnosti pro kalorické elektrárny, která snižuje emise CO2. Světová spotřeba proudu se ze 70 % pokrývá kalorickými elektrárnami. Jako hlavní surovina se stále používá uhlí. Tento způsob výroby proudu má ale velké deficity: vysokou spotřebu zdrojů a vysoké emise CO2. A právě oba tyto body jsou hlavním centrem výzkumu materiálového vědce Horsta Cerjaka a jeho týmu v Institutu nauky o materiálu a techniky svařování na Technické univerzitě Gratz. Cílem vývoje jsou nové materiály, které se používají na komponenty tepelných elektráren a které podstatně zvyšují stupeň účinnosti spalování. Vyvíjí se speciální chromová ocel, která vede ke snížení emisí a k ochraně zdrojů. Cerjak a jeho kolegové za to dostali v roce 2008 Houskovu cenu. A vyplatilo se to. Dnes se nový druh oceli prodává do celého světa. Postaraly se o to průmyslový partneři Voestalpine Gießerei, Böhler Schweißtechnik, Böhler Edelstahl, MCE Industrietechnik Linz a Austrian Research Centers. Chromová ocel se používá na těžké a komplexní odlitky turbín, rotorů a vedení páry tepelných elektráren. Nový materiál odolává lépe vyšším teplotám a vyšším tlakům než dosavadní materiály. Dosažen byl o 10 % vyšší stupeň účinnosti. Komponenty elektráren s hmotností až 60 tun se starají nejen o zlepšení efektivity přeměny uhlí jako primárního zdroje energie na elektrický proud, nýbrž umožňují i stavbu elektráren s nízkou spotřebou paliv. Nová chromová ocel podstatně snižuje spotřebu paliv a až o 22 % emise kysličníku uhličitého.

-----------------------------------------------------------------------

(Nové oceli na výrobu za tepla válcového pásu usnadňují tvarování)

Pokud jde o ocelové materiály pro techniku tvarování, je neustále permanentní poptávka po nových ocelích. Výrobci oceli, jako je ThyssenKrup Steel Europe (TKS), se angažují v tom, zlepšovat tvarovací vlastnosti. K tomu nyní přispívá nová ocel na výrobu teplého pásu, která byla představena pod jménem Scalur na veletrhu Blechexpo 2011 ve Stuttgartu. Tato ocel má prvotřídní vlastnosti tvarování. Mořený a naolejovaný za tepla válcovaný pás nabízí podle údajů výrobce úzké tolerance tloušťky a rovnoměrné mechanické vlastnosti, které jsou srovnatelné se za studena válcovaným pásem. Uživatelé pásu z oceli Scalur profitují zejména z prvotřídních zpracovatelských vlastností, ze zvýšené procesní jistoty a z vyšší výtěžnosti. Nový materiál se vyrábí v tloušťkách 1,2 až 6 mm, šířky se pohybují mezi 900 a 1600 mm. Spektrum vyráběných ocelí má mez kluzu 315 až 550 MPa. Přesné a rovnoměrné chemické složení materiálu dokumentuje například typický obsah síry 0,002 % a v závislosti na tloušťce plechu odchylky tloušťky 0,05 až 0,07 mm. Salur se vyrábí na moderním kompaktním zařízení na lití a válcování ThyssenKrupp Steel Europe. Narozdíl od konvenční výroby teplého pásu toto zařízení propojuje výrobní stupně plynulé lití a válcování za tepla na jedné výrobní lince. Odlévají se bramy v tloušťkách 48 až 65 mm a jsou podstatně tenčí než bramy z konvenčních zařízení na plynulé lití. Rozdělení teplot je při tom rovnoměrnější než při klasické výrobě teplého pásu. O úzké tolerance tloušťky se kromě jiného stará pokroková technologie válcování hotovní tratě.

-----------------------------------------------------------------------

(Superocel v deseti sekundách)

Výzkumníci analyzují bleskové zpracování, které dělá ocel tvrdší a flexibilnější. Daniel Düsentrieb by byl okouzlen. Jednomu inženýrovi v Detroitu se podařilo desetivteřinovým zpracováním udělat ocel tvrdší než je každá jiná známá varianta oceli. Nyní američtí materiáloví výzkumníci vynalezli, co tomuto kovu propůjčuje jeho nové vlastnosti: Je to blesková změna ohřátí a ochlazení - tento tak zvaný "flash processing" mění mikrostrukturu oceli, takže uvnitř vzniká směs různých krystalů. Materiál je nejen méně křehký a sedm procent tvrdší než jiné oceli, je také flexibilnější a ocel lze o 30 % dále táhnout, aniž by ztratila pevnost. Superstal je zajímavá širokou oblastí použití - od automobilového průmyslu, kde se může starat o efektivnější deformační zóny, až po ocelové stavby v oblastech postihovaných zemětřesením. Profesor materiálových věd na Ohio state university Suresh Babu byl nejdříve skeptický, když ho vynálezce Gary Cola kontaktoval, aby si nechal prošetřit fyzikální a chemické detaily svého vynálezu. Babův tým k tomu využil optický mikroskop a rastrový a transmisní elektronový mikroskop a různými technikami zkoušel tvrdost a pružnost. Proces "flash processing" je velmi jednoduchý. Ocelové plechy se propan-butanovými plameny ohřejí na 1200 stupňů Celsia a hned nato se tekoucí vodou opět ochladí. Běžná ocel se naopak ohřívá na 900 stupňů Celsia několik hodin až dní. Při tomto pomalém procesu se rozpouští původní struktura na homogenní relativně měkkou krystalovou strukturu jménem austenit. Následné ochlazování pak kompletně změní strukturu na tvrdý martenzit. Superocel Gary Colase ukázala pod mikroskopy pestrou směs různých mikrostruktur. Vedle krystalů martenzitu jsou tam i jiné struktury, jako je bainit, který se někdy vyskytuje ve speciálních ocelích. Tato jedinečná směs mikrostruktur, píší výzkumníci, dělá novou ocel flexibilní, tlumí nárazy a zároveň je tvrdá.

-----------------------------------------------------------------------

Situační

 (Íránské kapacity na výrobu oceli dosáhnou v příštích čtyrech letech 46 mil. t - IMIDRO)

Iran Daily citovaly p. Hassana Pelarka, předsedu správní rady Iranian Mines & Mining Industries Development and Renovation Organization (IMIDRO), jak říká, že se kapacity na výrobu oceli mají v příštích čtyrech letech zvýšit na 46 mil. t. P. Pelark řekl, že současné kapacity jsou 17.5 mil. t. Do konce roku (20.3.2011) se zvýší na 20 mil. t s inaugurací dvou nových projektů. Dodal, že "pro zvýšení kapacit na výrobu oceli na 46 mil. t budou zapotřebí investice ve výši okolo 11.2 mld. $". Poukázal na snahu zvýšit domácí produkci v sektorech průmyslu a těžby a řekl, že v současné době se vyrábí místně přes 90% ocelářských výrobků.

------------------------------------------------------------------------

 (Situační)

Je jasné, že r. 2011 bude dalším rekordním rokem pro výrobu surové oceli, ale mnoho z této rekordní úrovně bude záviset na tom, jak rychle se obnoví dodávky koksovatelného uhlí a železné rudy.

Suroviny před 5 lety odpovídaly asi za 45% nákladů na ocel, ale tato úroveň se nyní pro integrované ocelárny zvýšila na 65-70%. Toto procento je dokonce u minioceláren ještě vyšší. Je to narůstající problém pro mnoho výrobců oceli, kteří dosud nevymysleli efektivní systém obrany proti riziku v cenách. Výrobci oceli se zaměřují na zvýšení své soběstačnosti, protože jsou často vklíněni mezi dodavatele surovin a zákazníky.

neintegrované ocelárny s malou nebo žádnou soběstačností v surovinách budou postiženy nejhůře, zejména, budou -li také ovlivněny přerušením exportů železné rudy z Brazílie v důsledku záplav.

Normálně, když ocelárny pracují s 85% využitím kapacit nebo více, přidává jim to sílu v cenách, ale k tomu nyní dochází dokonce s průměrným 80% využitím kapacit".

------------------------------------------------------------------------

Ocel ve stavebnictví

 (Věž ArcelorMittal dostává podobu)

Na skulpturu v Londýně se symbolicky používá ocel ze všech kontinentů. 300 tun oceli, pochází ze závodu koncernu Arcelor Mittal Esch-Beval v Lucembursku. Stavební náklady činí 22,3 milionů liber. Koncern ArcelorMittal přispívá na stavbu 19,2 miliony liber. Díly věže Orbit se vyrábějí a zkušebně montují v továrně Watson nedaleko Londýna. Pak se červeně lakují a vozí do Londýna. ArcelorMittal buduje novou věž při příležitosti letních Olympijských her 2012 v Londýně. Budování 114 metrů vysoké stavby se jménem Orbit bylo zahájeno začátkem ledna. Asi 2.000 tun těžký kolos má být dokončen koncem roku 2011.

-----------------------------------------------------------------------

 (ThyssenKrupp dodává nerez pro One World'Trade Center)

V New Yorku je budován nový orientační bod: Obchodní centrum Jeden svět. Rohy fasády tohoto mrakodrapu budou vybudovány z nerez oceli, vyrobené v Německu. ThyssenKrupp Nirosta (Krefeld) vyrobila materiál ve svém provozu v Dillenburgu s využitím procesu válcování a tepelného ošetření na míru. Partnerská společnost Christian Pohl GmbH (Cologne) sestavila tento vysoce kvalitní materiál do komplexu prvků fasády pro rohy One World Trade Center, celkem asi 250 t. Práce na instalaci těchto prvků byly zahájeny poté, co materiál dorazil do USA. One World Trade Center vlastní Port Authority v New York & New Jersey a jeho výstavba byla řízena Tishman Construction Corporation, New York. Práce na tomto projektu byly zahájeny v r. 2006. Budova bude mít 2.6 mil. čtv. stop nájemných prostor, hrubá čtv. stopáž je 3.5 mil. čtv. stop. Budova bude 417 m vysoká, završená 124 m anténou. Celková výška 541 m odpovídá přesně 1776 stopám, s odvoláním na American Declaration of Independence (Prohlášení nezávislosti Ameriky) v r. 1776. S věží bude sousedit muzeum a památník obětí z 11. září 2001. Konečný architektonický projekt budovy, která se nyní staví, byl připraven v newyorském úřadě mezinárodní architektonické firmy Skidmore, Owings & Merill. Vnější fasáda mrakodrapu bude vyrobena ze skla. Nad 60 m vysokou základnou kovové rámy obklopující skleněné desky budou chráněny panely z nerez oceli. Nápadným architektonickým rysem budovy je, že hrany budovy rotují přes uhel 45 st. ze základny směrem nahoru. Všechny rohové prvky budou tudíž muset být vyrobeny v zužujícím se tvaru ve shodě s tímto otáčením kolem osy. Tyto 1x4 m (40x160 inch.) fasádové prvky jsou vyráběny z korozivzorné, chrom-nikl- molybden slitinové nerez oceli Nirosta 4404 s laserově vytvořenou finální texturou, navrženou speciálně pro tento projekt. P. Gert Weiss, šéf výrobkového servisu v ThyssenKrupp Nirosta a P. Heinrich Robert Pohl, generální ředitel Christian Pohl GmbH řekli, že "náš materiál uspokojuje mimořádně vysoké požadavky na jednotnou kvalitu povrchu bez jakýchkoli pruhů nebo stínů z úhlů (rohů) bez ohledu na světelné podmínky. Takový komplex prací vyžaduje mimořádné technické dovednosti a bohaté zkušenosti s výrobou. S high-tech řešením jsme byli schopni vyhovět našim mimořádně náročným zákazníkům až k tomuto společně vyvinutému, vysoce kvalitnímu německému výrobku".

-----------------------------------------------------------------------

(O strusku z elektrických pecí jako stavební hmota je v celé spolkové republice velký zájem)

Poptávka po strusce z elektrických pecí, jako po cenném stavebním a přídavném materiálu po skončení krize v Německé spolkové republice opět stoupá. Státní úřady a ministerstva se snaží stavět co možná nejefektivněji. Při stavbě silnic je struska ve srovnání s jinými materiály ideální volba. Použitím strusky se chrání přírodní zdroje. I v cementárnách se použitím strusky zlepšuje kvalita výrobku. V celém světě pracují vědci na vývoji nových recyklačních postupů s cílem, stát se méně závislý na surovinových zdrojích. Na budoucích koncepcích pracuje i skupina Max Aicher. V roce 2010 zpracovala skupina 180.000 tun strusek. V důsledku špatné informovanosti obyvatel médii a politikou má struska, zejména v Bavorsku, špatnou pověst. V jiných spolkových zemích to vypadá úplně jinak. V roce 2008 se v Německu zpracovalo na písek, štěrk a minerální směsi 69 milionů tun strusky. Na projekty stavby silnic je to ale jen příliš malé množství.

-----------------------------------------------------------------------

Fúze

(Více fúzí v ocelářském sektoru)

Objem účastí, fúzí a přebírání podniků v ocelářském průmyslu stoupl v minulém roce o 80 procent. Zajišťování zásobování surovinami bylo podle studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) centrální motiv pro akvizice. Objem transakcí 27 miliard dolarů daleko překonal předkrizové období. Návrat důvěry v posilování světového hospodářství vedl ke zvýšení aktivit v účastech, fúzích a přebírání podniků. Impulzy pro další fúze v ocelářském průmyslu očekává PwC ve vysokých cenách surovin. "Silný růst hospodářství v zemích s rozvíjejícím se hospodářstvím by mohl tento trend posílit", říká Erwin Bronk, ocelářský expert v PwC. Již v roce 2010 byly ceny železné rudy hnacím motorem konsolidace branže. Dvě ze tří velkých transakcí v minulém roce byly zaměřeny na zajišťování přístupu k rudným nalezištím. Podíl rudy a jiných surovin na celém objemu transakcí dosáhl 57 %. Zatímco "regionální" akvizice poklesly, kontinenty přesahující transakce byly šestkrát větší než v roce 2009 a dosáhly necelých 10 miliard dolarů. Na významu získává Afrika. Zde získávali aktéři přímý přístup k surovinové základně a k nejdůležitějším růstovým trhům. Byla to především naleziště surovin v Jižní Americe a v Africe, na kterých se podle PwC podílejí čínští a japonští účastníci trhu. V Africe byly registrovány transakce ve výši 3,5 miliardy dolarů. Jen většinová účast Vale na nalezištích železné rudy BSD Resources v Guinei stála 2,5 miliardy dolarů. Další transakce byla čínská minoritní účast na africkém nalezišti surovin za 275 milionů dolarů a akvizice důlního podniku Kiwara v Zambii, který převzala kanadská First Quantum za 243 milionů dolarů. V roce 2009 nebyla podle PwC zaznamenána žádná akvizice, která by stála za zmínku. Většina transakcí a s 11,5 miliardami dolarů také největší objem transakcí připadala v roce 2010 opět na prostor Asie-Pacifik. Akvizice s jihoamerickými adresáty stouply o pětinu na 5,8 miliard dolarů. Na zralých trzích Severní Ameriky a západní Evropy akvizice na základě velmi nízké výchozí úrovně podstatně stouply. Jen ve střední a východní Evropě zůstaly na krizové úrovni.

-----------------------------------------------------------------------

 

Trh

(Institut pro rozvoj trhu ocelí otevírá nové webové místo)

Institut pro rozvoj trhu ocelí otevřel nové branžovní webové místo, které akceleruje transfer technologie na ocel náročných řešení v průmyslech výroby automobilů, kontejnerů a ve stavebnictví. Nové místo, www.smdisteel.org poskytuje informace o aplikacích na trzích ocelářského průmyslu v Severní Americe, informace o výzkumu a zprávy o vývoji nových výrobků a o závazku průmyslu v udržitelnosti. Nejdůležitější záležitosti na novém místě www.smdisteel.org zahrnují: 1) Aktualizované informace o výzkumu pokrokových vysoce pevných ocelí pro automobilový trh vč. nových technologií, využívaných pro automobilové aplikace, jako jsou karoserie automobilů, kola, nárazníky a palivové nádrže; 2) snadný přístup k výzkumu, problémům designu a příležitosti pro školení na stavebním trhu; 3) rychlá fakta o přínosech obalů z oceli a přístup k výzkumu o nutričních přínosech potravin v dózách na trhu kontejnery; 4) rozšířené zaměření na ekologické přínosy oceli a o jejích přínosech pro udržitelnost a o oceli, který je nejvíce recyklovaným materiálem na planetě. P. Lawrence W Kavanagh, president SMDI řekl, že "webové místo SMDI je určeno, aby pokrylo požadavky našich zákazníků, kteří hledají technické informace o našich vybraných trzích. Naším cílem je usnadnit jim přístup k nacházení zdrojů, zatímco jsou pro ně k dispozici ve funkčním a organizovaném formátu". P. Kavanagh řekl, že toto místo se rovněž zaměřuje na synergie, vytvářené závazky investorských společností pro partnerství se společnostmi, považovanými za spotřebitele oceli a s asociacemi. Řekl, že "rozhodující prvek úspěchu našich SMDI programů spočívá v hodnotě každého z našich partnerů, kterou přinesou na stůl. V každé sekci našeho webového místa vidíte, že to je organizačně zajištěno". Steel Market Development Institute, podnikatelská jednotka American Iron and Steel Institute, zvětšuje a udržuje užití oceli přes strategie, které podporují nákladově efektivní řešení na automobilových trzích, ve stavebnictví a na trzích kontejnery, ale také nové růstové příležitosti na vynořujících se trzích pro ocel.

-----------------------------------------------------------------------

(Zemětřesení v Japonsku bude mít omezený vliv na poptávku)

Divergentní vlivy japonského zemětřesení na poptávku po oceli se budou vzájemně vyrovnávat, řekl SBB nově přicházející generální ředitel Worldsteel, Ewin Basson. Za další, tyto vlivy budou daleko menší, než se původně myslelo, dodal. Bezprostředně po zemětřesení v březnu bylo v počátečních zprávách uvedeno, že by mohlo být ovlivněno 32-36 mil. t/r. kapacit na výrobu oceli. Neoficiální odhady byly nyní sníženy na cca 7-8 mil. t/r., řekl Basson; je možné, že skutečný údaj bude ještě nižší. Největší vliv zemětřesení se projeví v redukci globální výroby automobilů v důsledku zredukovaných dodávek komponentů z Japonska, říká Besson. Ale to podstatně neomezí poptávku ve vyspělých ekonomikách. Výroba automobilů v EU by letos mohla klesnout asi o 40 tis. až 100 tis. jednotek (0.31% až 0.77%), z celkem přes 13 mil. lehkých vozidel, vyráběných ročně, zdůraznil. Tato malá krátkodobá redukce v poptávce po oceli by mohla být pokryta ve střednědobém období zvýšenou poptávkou od rekonstrukčních prací, říká Basson. Stavební práce vytvoří poptávku po výrobcích pro výstavbu, a někteří, jako korejští exportéři těžkých profilů, budou z toho profitovat, dodal.

-----------------------------------------------------------------------

Odpady

(EU schválila výnos "end of waste")

 Podniky v EU, které zpracovávají železo, ocel nebo hliník, budou v budoucnu přesně vědět, kdy musejí svoje zbytky z výroby likvidovat jako odpad a za jakých podmínek tyto odpady opět zhodnocovat, nebo prodávat jako "vedlejší výrobek. Kritéria k tomu jsou obsažena ve výnosu EU "end of waste", který komise nyní schválila. Před tím regulaci schválily státy EU a evropský parlament. "Schválení kritérií představuje další důležitý krok na cestě k evropskému cíli hospodářství chránící zdroje a recyklační společnost", řekl komisař pro životní prostředí Janez Potocnik. Definice vlastnosti odpad se předpokládá v rámcové směrnici EU (2008/98/EG). Cenné látky, které při výrobě zůstávají, se mají vracet do cirkulace materiálu, namísto je s dodatečnými náklady odstraňovat jako odpad. Otázka, jaké látky skutečně do odpadu patří, může mít pro podniky velký význam. Podniky mohou čistý a bezpečný kovový šrot v budoucnu zhodnocovat nebo prodávat, když budou používat systém managementu kvality a rozhodnutím o konformitě prohlásí, že byla dodržena všechna kritéria. Je předepsáno, že jako "vedlejší výrobek" může platit jen takový šrot, který lze _ kompletně zpracovávat v ocelárnách nebo v hliníkářských závodech - například rozmělňováním, šrédrováním, čištěním a dekontaminací. Auta se musejí rozebírat, tekutiny a nebezpečné látky odstraňovat a kovový podíl zpracovávat, oznámila komise. Nařízení vstupuje v platnost jako úřední list EU a platí po šestiměsíční přechodné lhůtě bezprostředně v každém členském státě. Komise v současné době pracuje na příslušných úkolech pro měď, papír, sklo a kompost.

------------------------------------------------------------------------

Energetika

(Podpůrné prostředky EU pomáhají při úsporách energie)

Průmyslové podniky, které spotřebovávají obzvlášť hodně energie, si mohou nechávat vyplácet prostředky na hledání alternativních výrobních metod z rozpočtu EU. Výzkumné a vývojové projekty na zvyšování energetické efektivity v energeticky náročném průmyslu lze až ze 75 % financovat příspěvky EU. Do 30. srpna mohou konsorcia průmyslových podniků předložit návrhy projektů, které by mohly v krátké době, tedy v průběhu dvou až tří let podstatně snížit spotřebu energie. V příštích dvou letech mají podle komise EU následovat další výběrová řízení střednědobých a dlouhodobých projektů. Inovace se mají týkat používání alternativních paliv a pohonných hmot nebo vývoje technologií, které snižují emise CO2. "Musíme řešit problém změn klimatu, ale nechceme omezovat průmyslovou výrobu v Evropě", řekl průmyslový komisař Antonio Tajani. "Naše iniciativa má průmyslu pomáhat, aby se mohl přizpůsobovat, modernizovat se, být energeticky efektivnější a konkurenceschopnější a aby se udržovala v Evropě pracovní místa".

-----------------------------------------------------------------------

Automobily

 (Ocel získává větší podíl na projektování automobilů)

Ocel získává zvyšující se podíl v projektování automobilů, zatímco jsou vyvíjeny oceli s nižší hmotností. Je to díky ceně a účinnosti oceli, když se používají takové oceli pro výrobu automobilů, které jsou příznivé, pokud se srovnávají s materiály, jako uhlíkatými a skleněnými vlákny, slyšel SBB od výrobců oceli a expertů na automobily, kteří se zúčastnili na konferenci Ocel v automobilech a nákladních automobilech, uskutečněné v Salzburgu. Evropský automobilový průmysl je zejména závislý na inovacích v lehčích ocelářských produktech v soutěži se zahraničními výrobci automobilů, vstupujícími na trh, zdůraznil výzkumník od německého výrobce automobilů Volkswagen. Volkswagen nahradila plasty ocelí s nižší hmotností pro zadní blatníky ve svém modelu Beetle 2011, a nový Passat společnosti zredukoval svou celkovou hmotnost mnohem intensivnějším použitím oceli s nízkou hmotností, zdůraznil mluvčí za výzkum Volkswagen. Proporce oceli, používané na výrobu osobních automobilů, se ve srovnání s proporcí před 5 lety podstatně nesnížila, zůstala okolo 60%, řekl mluvčí německé ocelářské federace Wirtschaftsvereinigung Stahl SBB. Náklady na substituty z uhlíkatých a skleněných vláken jsou nadále vysoké, a je také mnohem snadnější opravovat ocel, než další materiály, dodal.

-----------------------------------------------------------------------

(Nové materiály pro pohon budoucnosti)

Když se mluví o elektromobilitě a jejích technických předpokladech, jedná se většinou o baterie: jak težké budou ukladače energie budoucích elektroautomobilů? Jak budou drahé? A především jak velký bude jejich dosah? Co nehrálo doposud v diskuzích žádnou roli, je otázka, jaká ocel se musí zajistit, ze které se budou vyrábět jádra elektromotorů. Na stupeň účinnosti, na náklady a na rozšiřování budoucích pohonů má při tom kvalita oceli rozhodující roli. ThyssenKrupp Electrical Steel proto vyvíjí speciální materiály pro elektrické pohony automobilů. "O naše materiály je u zákazníků velký zájem", říká Marco Tietz z užitné techniky ThyssenKrupp Electrical Steel. "Ty se již používají při výrobě větších sérií prototypů hybridních aut a elektromobilů". ThyssenKrupp Electrical Steel je jeden z předních světových výrobců elektropásu. Na použití na pohony automobilů musí mít materiál jiné vlastnosti než materiál na použití v běžných elektromotorech. Důvodem jsou vysoké otáčky elektrických pohonů automobilů. Zatímco vysoce efektivní elektromotory pro průmyslová použití pracují s maximálním počtem otáček 5.000 až 8.000 za minutu, počet otáček automobilových elektrických pohonů je podstatně vyšší. "Aby se tato energie mohla co možná nejefektivněji přinášet na silnici, potřebují ocelová jádra co možná nejmenší hysterézní ztráty. Zároveň je důležitá vysoká pevnost. Hysterézní ztráty vedou k odporu ve stroji, to znamená, že část elektrické energie není využita k pohybu, nýbrž odchází jako teplo. ThyssenKrupp Electrical Steel se této výzvy chopila a vyvíjí materiály, jejichž hysterézní ztráty jsou o 30 % nižší, než u standardních druhů. Tím se méně elektrické energie ztrácí jako teplo a stupeň účinnosti systému je vyšší. Nové materiály mají také lepší tepelnou vodivost a vznikající teplo se lépe odvádí. Specialista na elektrotechnický pás Tietz říká: "U nových matreiálů spoléháme na vývoj nových koncepcí legování a na nový proces zpracování s doplňkovým tepelným zpracováním". Důležitou roli hraje také kyslíková ocelárna 1 Thyssenkrupp Steel Europe v Duisburgu, ve které se vyrábí vysoce čistá ocel na výrobu elektropásu. Pro ThyssenKrupp Electrical Steel je elektromobilita trh budoucnosti. Studie počítají s tím, že v Evropské unii budou v roce 2020 jezdit až tři miliony elektromobilů. Kromě toho budou jezdit i čtyři miliony automobilů z hybridním pohonem. Na jeden motor plně elektrického pohonu se spotřebuje 40 až 100 kilogramů elektrotechnického pásu. Na hybridní pohon je to 10 až 30 kilogramů. Pro výrobce elektrotechnického pásu to znamená odbyt 150.000 až 300.000 tun ročně.

-----------------------------------------------------------------------

 

 

Ing. Ambrož