Vztahy s EU

Vztahy s Evropskou unií procházely složitým vývojem, a je nutno je rozdělit do několika časově odlišných etap. Před rokem 1989 se uplatňovala na vývoz určitých výrobků z tehdejší ČSSR množstevní omezení, která negativně ovlivňovala exportní možnosti do jednotlivých zemí. V případě hutních výrobků se jednalo o tzv. autolimitační dohody, neboť tyto výrobky považovaly členské státy ES za zvláště citlivé. Tyto dohody měly za cíl regulovat tok obchodu citlivých výrobků a nahradit klasická množstevní omezení, která již nebyla z hlediska principů "Všeobecné dohody o clech a obchodu" (GATT) považována za legální. Podstatou bylo, že se vyrábějící země dobrovolně zavázaly dodržovat dohodnuté množstevní limity vývozu předmětných výrobků z hlediska t. zv. tradičních toků a dovozní země se zavázaly, že dovozy v takto dohodnutém objemu umožní.

V důsledku politických a společenských změn ve všech zemích střední a východní Evropy po roce 1989 se změnil i vztah mezi těmito zeměmi a Evropským společenstvím. Výrazem těchto změn bylo uzavření tzv. Evropských dohod o přidružení k ES mezi Československem, Polskem a Maďarskem na jedné straně a Evropskými společenstvími na druhé straně, které se uskutečnilo v prosinci 1991. Tyto dohody znamenaly pro uvedené země možnost postupného zapojování se do volného pohybu zboží, služeb a kapitálu. Obsahovaly rovněž ustanovení týkající se politického dialogu, hospodářské, kulturní a finanční spolupráce.

Schvalování Evropské dohody muselo projít složitou procedurou a navíc bylo pozastaveno vzhledem k rozdělení ČSFR. Proto byla zároveň připravena i t. zv. Prozatímní dohoda (Interim Agreement) o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi ČSFR a Evropským hospodářským společenstvím (EHS) a Evropským sdružením uhlí a oceli (ECSC, česky ESUO), obsahující ty pasáže Evropské dohody, které se vztahovaly k vzájemnému obchodu. Tím se mohl odvíjet již nový vztah mezi ČSFR a ES v oblasti obchodní spolupráce. Dohoda předpokládala vytvoření zóny volného obchodu mezi ČSFR a ES během 10 let. Měla preferenční charakter a byla asymetrická ve prospěch ČSFR. Její ustanovení byla plně v souladu s ustanoveními GATT.

V důsledku rozpadu východních trhů a poklesu tuzemské spotřeby a liberalizací zahraničně obchodní činnosti v ČSFR došlo již počátkem roku 1992 k rozsáhlému zvýšení vývozu čs. hutnických výrobků na trhy ES ve srovnání s minulým obdobím. Tato situace vyvolala negativní postoje některých členských zemí ES, zejména SRN, Francie a Itálie, do kterých byly v té době zvýšené čs. vývozy především směrovány. Tento zvýšený čs. export byl umožněn konkurenceschopností čs. hutnických výrobků díky komparativním výhodám domácího hutnictví.

V srpnu 1992 vyhlásila Komise ES doporučení pro některé členské státy na zavedení restriktivních opatření v oblasti čs. vývozu některých citlivých položek - jednalo se zejména o ploché výrobky, válcovaný drát a ocelové trubky. V listopadu 1992 Komise ES vydala nařízení, kterým uložila dočasná antidumpingová cla ve výši 12 - 49 % na dovoz vybraných položek ocelových bezešvých trubek, vyrobených v ČSFR, Maďarsku, Polsku a Chorvatsku, čímž prakticky znemožnila vývoz bezešvých trubek do tehdejšího ES. Od roku 1993 však byla ČR a SR z těchto opatření vyjmuta, možnost dodávek ocelových trubek do ES se obnovila, ale na vybrané hutní výrobky byly uvaleny t. zv. tarifní kvóty. Pro ČR se jednalo o následující položky : studené plechy, válcovaný drát, teplá páska, bezešvé trubky a svařované trubky a od podzimu roku 1994 i o určité druhy kvartoplechů.

Vyhlášením restriktivních opatření (antidumpingová šetření, později tarifní kvóty) skončila po velmi krátké době (6 měsíců) liberalizace obchodu s hutnickými výrobky, a tím de facto i avizovaná obchodně politická pomoc ze strany Komise ES v oblasti hutnictví.

Režim tarifních kvót pokračoval i po 1. lednu 1995 po připojení Rakouska, Finska a Švédska k EU (nástupci ES) a po řadě jednání byly tarifní kvóty příslušně upraveny. Od 1. ledna 1996 byl režim tarifních kvót zrušen a po vzájemné dohodě nahrazen systémem dvojího kontrolního režimu (DOUBLE - CHECKING). Jednalo se o dobrovolný závazek ČR, který do určité míry uklidňoval příslušné hutní svazy EU sdružené v EUROFER, snažící se zabránit event. prudkému nárůstu dovozu z ČR. Proto navrhly hutní společnosti ČR zahrnout pro rok 1996 do tohoto režimu jednak ty výrobky, na které se vztahovaly dosavadní tarifní kvóty, a dále ty výrobky, na jejichž dovoz bylo navrženo zahájit nebo dokonce již bylo zahájeno AD šetření. Je však nutno v zájmu objektivity konstatovat, že od data přijetí akciových společností NOVÁ HUŤ, Třinecké železárny, VÍTKOVICE, VSŽ Košice a Hutnictví železa za přidružené členy EUROFER v listopadu 1995 se prozatím daří sporné problémy s touto asociací v oblasti obchodu s válcovaným materiálem řešit jednáním. Systém dvojí kontroly však ale nezabránil zahájení nového AD-šetření proti vývozu bezešvých trubek, a to navzdory přijetí Asociace výrobců ocelových trubek ČR a SR (AVOT) v únoru 1996 za přidruženého člena Evropské asociace výrobců ocelových trubek (ESTA). Proto pro rok 1997 navrhla česká strana vyjmout bezešvé trubky z tohoto kontrolního režimu, což bylo Komisí EU akceptováno.

Co se týče antidumpingových šetření, je současný stav následující:

  • V současné době již bylo oficiálně ukončeno antidumpingové řízení proti vývozu vybraných druhů tvarové oceli - ocelových profilů I a U o výšce nad 80 mm (zahájené v červenci 1995)
  • antidumpingové šetření ve věci vývozu slévárenského surového železa (zahájení květen 1994) bylo ukončeno přijetím cenového závazku výrobce
  • Komise EU vydala v listopadu 1997 rozhodnutí o uložení konečných cel ve výši 5.1 % pro NOVOU HUŤ, a.s. a VÍTKOVICE, a.s. a 28.6 % pro VT Chomutov.

V době zpracování tohoto materiálu (srpen 1997) očekávají státní orgány ČR odpověď Komise EU na Verbální nótu ČR a výrobci trubek očekávají odpověď na výklad předložený jejich právním zástupcem Komisi EU po oficiálním slyšení. K definitivnímu rozhodnutí musí Komise EU dospět v termínu 6 měsíců od zahájení šetření, tj. do konce listopadu 1997.

Vývoz vybraných skupin hutního materiálu z EU "15" do ČR

  19931994
1995
1996
1997
 Vývoz vybraných skupin plochých
výrobků do EU "15"
 230,0 339,7 289,2 317,6 463,8
 Vývoz vybraných skupin
dlouhých výrobků do EU "15"
 476,6
 651,1 684,0 619,4 566,4
 Vývoz bezešvých ocelových
trubek do EU "15"
 32,4
 76,0
 70,0 95,8 85,5
 Vývoz svařovaných ocelových
trubek do EU "15"
 69,6 106,2 101,3 93,6 106,8

Údaje jsou v tisících tun

Dovoz vybraných skupin hutního materiálu z EU "15" do ČR

  19931994
1995
1996
1997
Dovoz vybraných skupin plochých
výrobků do EU "15"
 65,2 48,1 89,8 239,6 305,7
 Dovoz vybraných skupin
dlouhých výrobků do EU "15"
 12,5
 22,9 34,2
 86,2
 116,3
 Dovoz bezešvých ocelových
trubek do EU "15"
 4,2 8,5
 15,1
 28,4 33,7
 Dovoz svařovaných ocelových
trubek do EU "15"
6,433,9 55,9 70,5
 87,6

Údaje jsou v tisících tun