Vztahy s EU
Vztahy s Evropskou unií procházely složitým vývojem, a je nutno je rozdělit do několika časově odlišných etap. Před rokem 1989 se uplatňovala na vývoz určitých výrobků z tehdejší ČSSR množstevní omezení, která negativně ovlivňovala exportní možnosti do jednotlivých zemí. V případě hutních výrobků se jednalo o tzv. autolimitační dohody, neboť tyto výrobky považovaly členské státy ES za zvláště citlivé. Tyto dohody měly za cíl regulovat tok obchodu citlivých výrobků a nahradit klasická množstevní omezení, která již nebyla z hlediska principů "Všeobecné dohody o clech a obchodu" (GATT) považována za legální. Podstatou bylo, že se vyrábějící země dobrovolně zavázaly dodržovat dohodnuté množstevní limity vývozu předmětných výrobků z hlediska t. zv. tradičních toků a dovozní země se zavázaly, že dovozy v takto dohodnutém objemu umožní.
V důsledku politických a společenských změn ve všech zemích střední a východní Evropy po roce 1989 se změnil i vztah mezi těmito zeměmi a Evropským společenstvím. Výrazem těchto změn bylo uzavření tzv. Evropských dohod o přidružení k ES mezi Československem, Polskem a Maďarskem na jedné straně a Evropskými společenstvími na druhé straně, které se uskutečnilo v prosinci 1991. Tyto dohody znamenaly pro uvedené země možnost postupného zapojování se do volného pohybu zboží, služeb a kapitálu. Obsahovaly rovněž ustanovení týkající se politického dialogu, hospodářské, kulturní a finanční spolupráce.
Schvalování Evropské dohody muselo projít složitou procedurou a navíc bylo pozastaveno vzhledem k rozdělení ČSFR. Proto byla zároveň připravena i t. zv. Prozatímní dohoda (Interim Agreement) o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi ČSFR a Evropským hospodářským společenstvím (EHS) a Evropským sdružením uhlí a oceli (ECSC, česky ESUO), obsahující ty pasáže Evropské dohody, které se vztahovaly k vzájemnému obchodu. Tím se mohl odvíjet již nový vztah mezi ČSFR a ES v oblasti obchodní spolupráce. Dohoda předpokládala vytvoření zóny volného obchodu mezi ČSFR a ES během 10 let. Měla preferenční charakter a byla asymetrická ve prospěch ČSFR. Její ustanovení byla plně v souladu s ustanoveními GATT.
V důsledku rozpadu východních trhů a poklesu tuzemské spotřeby a liberalizací zahraničně obchodní činnosti v ČSFR došlo již počátkem roku 1992 k rozsáhlému zvýšení vývozu čs. hutnických výrobků na trhy ES ve srovnání s minulým obdobím. Tato situace vyvolala negativní postoje některých členských zemí ES, zejména SRN, Francie a Itálie, do kterých byly v té době zvýšené čs. vývozy především směrovány. Tento zvýšený čs. export byl umožněn konkurenceschopností čs. hutnických výrobků díky komparativním výhodám domácího hutnictví.
V srpnu 1992 vyhlásila Komise ES doporučení pro některé členské státy na zavedení restriktivních opatření v oblasti čs. vývozu některých citlivých položek - jednalo se zejména o ploché výrobky, válcovaný drát a ocelové trubky. V listopadu 1992 Komise ES vydala nařízení, kterým uložila dočasná antidumpingová cla ve výši 12 - 49 % na dovoz vybraných položek ocelových bezešvých trubek, vyrobených v ČSFR, Maďarsku, Polsku a Chorvatsku, čímž prakticky znemožnila vývoz bezešvých trubek do tehdejšího ES. Od roku 1993 však byla ČR a SR z těchto opatření vyjmuta, možnost dodávek ocelových trubek do ES se obnovila, ale na vybrané hutní výrobky byly uvaleny t. zv. tarifní kvóty. Pro ČR se jednalo o následující položky : studené plechy, válcovaný drát, teplá páska, bezešvé trubky a svařované trubky a od podzimu roku 1994 i o určité druhy kvartoplechů.
Vyhlášením restriktivních opatření (antidumpingová šetření, později tarifní kvóty) skončila po velmi krátké době (6 měsíců) liberalizace obchodu s hutnickými výrobky, a tím de facto i avizovaná obchodně politická pomoc ze strany Komise ES v oblasti hutnictví.
Režim tarifních kvót pokračoval i po 1. lednu 1995 po připojení Rakouska, Finska a Švédska k EU (nástupci ES) a po řadě jednání byly tarifní kvóty příslušně upraveny. Od 1. ledna 1996 byl režim tarifních kvót zrušen a po vzájemné dohodě nahrazen systémem dvojího kontrolního režimu (DOUBLE - CHECKING). Jednalo se o dobrovolný závazek ČR, který do určité míry uklidňoval příslušné hutní svazy EU sdružené v EUROFER, snažící se zabránit event. prudkému nárůstu dovozu z ČR. Proto navrhly hutní společnosti ČR zahrnout pro rok 1996 do tohoto režimu jednak ty výrobky, na které se vztahovaly dosavadní tarifní kvóty, a dále ty výrobky, na jejichž dovoz bylo navrženo zahájit nebo dokonce již bylo zahájeno AD šetření. Je však nutno v zájmu objektivity konstatovat, že od data přijetí akciových společností NOVÁ HUŤ, Třinecké železárny, VÍTKOVICE, VSŽ Košice a Hutnictví železa za přidružené členy EUROFER v listopadu 1995 se prozatím daří sporné problémy s touto asociací v oblasti obchodu s válcovaným materiálem řešit jednáním. Systém dvojí kontroly však ale nezabránil zahájení nového AD-šetření proti vývozu bezešvých trubek, a to navzdory přijetí Asociace výrobců ocelových trubek ČR a SR (AVOT) v únoru 1996 za přidruženého člena Evropské asociace výrobců ocelových trubek (ESTA). Proto pro rok 1997 navrhla česká strana vyjmout bezešvé trubky z tohoto kontrolního režimu, což bylo Komisí EU akceptováno.
Co se týče antidumpingových šetření, je současný stav následující:
- V současné době již bylo oficiálně ukončeno antidumpingové řízení proti vývozu vybraných druhů tvarové oceli - ocelových profilů I a U o výšce nad 80 mm (zahájené v červenci 1995)
- antidumpingové šetření ve věci vývozu slévárenského surového železa (zahájení květen 1994) bylo ukončeno přijetím cenového závazku výrobce
- Komise EU vydala v listopadu 1997 rozhodnutí o uložení konečných cel ve výši 5.1 % pro NOVOU HUŤ, a.s. a VÍTKOVICE, a.s. a 28.6 % pro VT Chomutov.
V době zpracování tohoto materiálu (srpen 1997) očekávají státní orgány ČR odpověď Komise EU na Verbální nótu ČR a výrobci trubek očekávají odpověď na výklad předložený jejich právním zástupcem Komisi EU po oficiálním slyšení. K definitivnímu rozhodnutí musí Komise EU dospět v termínu 6 měsíců od zahájení šetření, tj. do konce listopadu 1997.
Vývoz vybraných skupin hutního materiálu z EU "15" do ČR
| 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | |
| Vývoz vybraných skupin plochých výrobků do EU "15" | 230,0 | 339,7 | 289,2 | 317,6 | 463,8 |
| Vývoz vybraných skupin dlouhých výrobků do EU "15" | 476,6 | 651,1 | 684,0 | 619,4 | 566,4 |
| Vývoz bezešvých ocelových trubek do EU "15" | 32,4 | 76,0 | 70,0 | 95,8 | 85,5 |
| Vývoz svařovaných ocelových trubek do EU "15" | 69,6 | 106,2 | 101,3 | 93,6 | 106,8 |
Údaje jsou v tisících tun
Dovoz vybraných skupin hutního materiálu z EU "15" do ČR
| 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | |
| Dovoz vybraných skupin plochých výrobků do EU "15" | 65,2 | 48,1 | 89,8 | 239,6 | 305,7 |
| Dovoz vybraných skupin dlouhých výrobků do EU "15" | 12,5 | 22,9 | 34,2 | 86,2 | 116,3 |
| Dovoz bezešvých ocelových trubek do EU "15" | 4,2 | 8,5 | 15,1 | 28,4 | 33,7 |
| Dovoz svařovaných
ocelových trubek do EU "15" | 6,4 | 33,9 | 55,9 | 70,5 | 87,6 |
Údaje jsou v tisících tun




