Zaměstnanost
- Hutnictví stejně jako řada jiných odvětví národního hospodářství bylo oborem, který mimo své hlavní výrobní činnosti zaměstnával značnou část pracovních sil v oblasti tzv. společenské spotřeby (rekreační střediska, zájmová činnost apod.). Dalším aspektem byla skutečnost, že hutní organizace byly budovány jako úplné výrobně-ekonomicky samosprávné jednotky (vlastní energetika, bytové hospodářství, školící a učňovská střediska apod.) V zájmu vyššího zhodnocení, na hutní komplexy často navazovaly další energetické, strojírenské a jiné provozy. Takto vytvořené jednotky pak v přijaté filosofii nevyhovovaly záměrům ani praktickým možnostem privatizace, především vstupu českého i zahraničního kapitálu.
- Druhou stranou mince "přezaměstnanosti v hutích na počátku devadesátých let" byla již zmíněná výše výroby ve vazbě na možnosti umístění hutní produkce na našich a zahraničních trzích. Výslednicí byla několikanásobně nižší produktivita ve srovnání se zahraničím.
- Snižování počtu pracovníků je tedy na jedné straně vyvoláváno snížením odbytu a výroby (ve všech dalších návaznostech - konkurenceschopnost, nová konstrukční řešení, kvalita, úspory v ocelárnách apod.), na straně druhé pak "vyčleňováním" nevýrobních a obslužných zařízení a provozů a přípravou na privatizaci nově strukturovaných výrobních jednotek
| 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | ||
| Výroba zboží b. c. (mil. Kč) | 80,796 | 81,971 | 117,124 | 100,390 | |
| Prům. počet pracovníků | 152,348 | 147,823 | 136,120 | 119,419 | |
| produktivita práce (tis. Kč/prac) | 530 | 555 | 841 | ||
| 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | |
| Výroba zboží b. c. (mil. Kč) | 96,950 | 105,598 | 132,510 | 115,372 | 132,987 |
| Prům. počet pracovníků | 109,034 | 97,532 | 94,299 | 91,903 | 79,390 |
| produktivita práce (tis. Kč/prac) | 889 | 1083 | 1405 | 1255 | 1675 |
Situace v ČR z hlediska vztahu výroby a produktivity práce byla již popsána v grafu č.8. Vývoj zaměstnanosti v ČR má samozřejmě i svůj regionální rozměr (Ostravsko, Kladno, Chomutov atd.). Řešení této regionální zaměstnanosti předpokládá úzkou spolupráci podniků se státními úřady (aktivní politika zaměstnanosti, systém sociální sítě apod).
Na druhé straně v souvislosti s dokončením procesu privatizace a zejména restrukturalizace nelze proces uvolňování počtu pracovníků z hutnictví považovat za ukončený. Nutnost přezbrojení na vyšší kvalitativní úroveň (nezbytné modernizační procesy) a vyšší produktivitu při více méně daném objemu výroby dává jednoznačnou odpověď. Z tohoto hlediska bude složitá např. regionální situace Ostravska a severomoravského kraje, kde dojde k nejvyššímu poklesu zaměstnanosti, při relativně vysoké stávající nezaměstnanosti (5,6% proti 3,5% celostátně).
