Zářijová knihovna

V zářijovém příspěvku naší knihovny uvádíme výsledky ocelářského průmyslu v ČR za 1. pololetí 2009. K nim je třeba ještě doplnit, že druhý měsíc do července (srpnové výroby budou známy až v polovině září) se ukazují náznaky zlepšení v objemech výroby. Ještě stále však výroby zůstávají hluboko za úrovní roku 2007. V celosvětovém měřítku jsou pozitivní ohlasy k problematice objemu výroby z Číny, Indie a Brazílie. Mírný optimismus vládne v některých společnostech Německa. Mnohé společnosti mohou postupně odcházet od režimů omezené pracovní doby. Zda jde o trvalejší pozitivní obrat, napoví další měsíce, protože je třeba vyhodnotit intenzitu vlivu doplňování zásob v odbytových společnostech, servisních centrech i ve vlastních zpracovatelských společnostech.

Výsledky ocelářského průmyslu ČR v prvním pololetí 2009

V 1. pololetí r. 2009 se naplno projevily důsledky hospodářské krize i v oboru hutního průmyslu. Snížení dynamiky růstu a poptávky rozhodujících odběratelských odvětví znatelné již v 4.čtvrtletí minulého roku, pokračovalo v zesílené míře. Za celý SKP 24 (dřive27) klesly nové zakázky meziročně o více než 40%. Mírné známky oživení, které se již koncem 1.čtvrtletí projevovaly postupným růstem hodnoty krátkodobých i dlouhodobých finančních investic, byly v červnu doplněny i mírným meziměsíčním růstem zakázek. Problémem pro vývozce zůstávala v celém sledovaném období značná volatilita české koruny k EUR a USD. Všechny tyto faktory ve svém souhrnu znamenaly rekordní 75% meziroční pokles přidané hodnoty a markantní snížení celkové rentability výroby.

V r.2008 poklesl meziročně index průmyslové produkce v odvětví 24 v průměru o 0,8%, zejména díky strmému pádu v 4.čtvrtletí, kdy meziročně klesl o téměř 25% (průmysl celkem jen -13,2%). Zatímco v 1. čtvrtletí r.2009 se index průmyslové produkce odvětví 24 snížil meziročně o 36,4%, (průmysl celkem -19%), v 2. čtvrtletí klesl ještě výrazněji o 41% (průmysl -18,8%), přičemž průměrné ceny měly v průběhu období klesající trend (v červnu byly meziročně nižší v průměru o 22%).

Meziroční výsledky ocelářského průmyslu, měřené přes fyzický objem výrob, měly až do konce 3.čtvrtletí r. 2008 jen mírnou dynamiku. Obrat nastal ve 4. čtvrtletí r. 2008, kdy objem výroby byl meziročně o 32,3 % a mezičtvrtletně o 31,9 % nižší.

V 1. čtvrtletí r. 2009 se objem výroby meziročně snížil o 41,9% a proti 4. čtvrtletí r. 2008 se snížil o 8,2%. V 2.čtvrtletí klesl objem výroby mezikvartálně o dalších 2,3%, přičemž meziročně byl nižší o 42,6%. Meziroční pokles za 1.pololetí roku 2009 činil 42%.

Finální hutní produkce za celé 1. pololetí r. 2009 meziročně klesla o 42,8%, z toho objem výroby válcovaného materiálu se snížil o 42,3% (snížení produkce polotovarů o 42,1%, dlouhých výrobků o 33,8% a plochých výrobků o 57,3%), přičemž produkce ocelových trubek se snížila o 45%, z toho produkce svařovaných trubek se snížila o 42,1% a produkce bezešvých trubek meziročně klesla o 46,8%.

V 1. pololetí r.2009 meziročně klesly dodávky finální produkce na tuzemské trhy v průměru o 43,2%, z toho dodávky válcovaného materiálu se snížily o 42,2% a dodávky ocelových trubek klesly o 46,8%. Obdobně klesly celkové dodávky na zahraniční trhy se o 43,5% (dodávky válcovaného materiálu -43,8%; trubek -43,7%). Z hlediska teritorií zahraničního trhu došlo k meziročnímu snížení dodávek finální produkce do zemí EU-15 o 44,9%, do nových zemí EU o 51,1% a na trhy třetích zemí se dodávky snížily o 11%.

Možnosti českého vývozu jsou při jejich vysokém podílu těsně svázány s oživením nebo recesí ve světě zejména ve státech Evropské unie. V 1. pololetí se tempa růstu ve většině států EU dramaticky snižovala, vývoj v červnu a červenci však naznačuje možnost dosažení dna a přechodu k růstu. V tomto směru přicházejí pozitivní signály rovněž z USA a zejména z Číny, kde masivní investice státu podpořily výrobu a odbyt evropských výrobků. Zatímco v r. 2007 vzrostl celkový HDP EU25 o 2,7%, v r. 2008 činil meziroční růst již jen 0,9%, a v  r. 2009 se předpokládá 4,5% pokles. Snížená prognóza souvisí nejen s  vývojem na finančních a realitních trzích a s prognózami růstu na trhu USA, Japonska a dalších zemí, ale již přímo s dramatickým poklesem zakázek a temp růstu celých odvětví (automobilový průmysl, kovozpracující průmysl, stavebnictví a celý zpracovatelský sektor).

Za celý loňský rok se výroba odběratelských odvětví snížila meziročně o 1,8%, z toho v automobilovém průmyslu o 5,8%. Podle předpokladů EUROFER zaznamená produkce u odběratelů v r. 2009 další více než 18% meziroční pokles, který by měl akcelerovat zejména v 1. pololetí roku. Hospodářský útlum, který začal již v druhé polovině r. 2008 způsobil i výrazný pokles reálné spotřeby ocelářských výrobků v Evropě. Zatímco za celý r. 2008 klesla reálná spotřeba v průměru meziročně o 5,6%, prognózovaný pokles pro r.2009 bude činit více než 22%. Pokles akceleruje zejména v 1. polovině r. 2009 v souvislosti s prudkým snížením poptávky u hlavních odběratelů i snižováním vysokých stavů zásob v celém výrobním řetězci.

Snaha o využití zásob u odběratelů pak logicky povede ještě k výraznějšímu propadu zjevné spotřeby, koncentrované rovněž do období 1. poloviny r. 2009.

V porovnání s výsledky zpracovatelského a ocelářského průmyslu v Evropě, zejména ve starých členských státech EU, měly do konce r. 2008 výsledky českého průmyslu stále vyšší dynamiku. To se změnilo zejména od 4.čtvrtletí roku, kdy pokles poptávky se značným podílem té zahraniční, znamenal ještě výraznější meziroční propad průmyslové výroby a zejména zpracovatelského průmyslu.

Pokles ocelářské výroby, je v r. 2009 doprovázen rovněž meziročním poklesem cen ocelářských výrobků. Jeho výše souvisí s nedostatkem nových zakázek za situace čerpání nadbytečných zásob v celém odběratelském řetězci hutních výrobců.

Výrazný pokles poptávky od 2. poloviny r. 2008 a zejména v r. 2009 znamenal nejen snížení objemu výrob, ale i pokles cen ocelářských výrobků. Ten byl rovněž umožněn i poklesem cen surovinových vstupů. Ve srovnání s 1.pololetím r. 2008 se snížily světové ceny šrotu o 55%, výrazně poklesly i ceny energetického uhlí (-45%), ceny zemního plynu a ceny el.energie vzrostly jen mírně o 1,8%, resp.2,3%, zatímco ceny železné rudy stagnovaly.

Podle údajů ČSÚ poklesly v 1. pololetí r.2009 meziročně ceny průmyslových výrobců celkem o 2,4% (v 1.čtvrtletí o 1,2%, v 2. čtvrtletí o 3,6%). Ceny oboru 24 (dříve 27) se ve stejném období meziročně v průměru snížily o 6,2%, přičemž meziměsíční tempo poklesu činilo cca 5%. Např. v červnu byly ceny obecných kovů v meziročním srovnání o 22% nižší. Nejvýrazněji klesly ceny výrobků oboru SKP 24.1 (surové železo, ocel a ferroslitiny) v průměru za celé 1. pololetí r. 2009 o 9,5%, přičemž v červnu činil jejich meziroční pokles již 31%. Ceny oboru 24.2 (trubky) byly v průměru meziročně o 5,1% vyšší, ale v červnu již o 9% nižší, ceny oboru 27.3 se meziročně snížily o 4,6% (v červnu činil pokles cen více než 13%). Výrazně se rovněž snížily ceny výrobků z neželezných kovů (24.4), meziročně o 22%.. Z hlediska prognózy cenového vývoje v dalším období lze spíše počítat s cenovou stagnací i vzhledem ke klesajícím cenám některých nákladových položek, vstupů. Další růst cen lze předpokládat od 2. poloviny r.2010 v souvislosti z oživením u hlavních odběratelů.

V 1. pololetí r.2009 klesly, ve sledovaných  ocelářských společnostech tržby celkem v běžných cenách meziročně o 41,4%. Ještě výrazněji, o 47,6% se snížily tržby z průmyslové činnosti. Tržby z přímého vývozu klesly o 48%. Rychlejší růst výkonové spotřeby v porovnání s růstem tržeb, se projevil v téměř 75% poklesu přidané hodnoty.

Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval již ve 4. čtvrtletí minulého roku měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V 1. pololetí r. 2009 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 7,5%. Pokles zakázek se projevil i ve větších úsporách v oblasti mezd. Ty se v 1. pololetí r. 2009 snížily meziročně o 13,4% a to i při vyplácení nadstandardního odstupného. Výsledkem byl pokles průměrných výdělků o 6,4%, ke kterému došlo po letech nepřetržitého růstu. Na vině byly zkrácené pracovní týdny a nevyplácení pohyblivých složek mezd. Pro srovnání meziroční růst nominálních průměrných výdělků v průmyslu celkem za sledované období činil ještě cca 1,8%. Vzhledem k nízké inflaci a v kontextu celkového útlumu se v r. 2009 předpokládá v celé ČR pouze nepatrný růst výdělků, v oblasti hutního průmyslu spíše meziroční pokles či mzdová stagnace.

Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v 1. pololetí r. 2009 snížila produktivita práce z tržeb v b.c. meziročně o rekordních 35,9%. Strmý pokles produktivity odpovídal současné situaci v hutních podnicích, kdy i při nedostatku zakázek nelze už z provozních důvodů stejně rychle snížit zaměstnanost. Řešením je pak tzv.dočasná nezaměstnanost a snaha o rekvalifikaci pracovníků i za použití státem spravovaných evropských fondů (viz program Vzdělávejte se a další…).

Pokles přidané hodnoty se promítl rovněž do ukazatelů rentability. Provozní hospodářský výsledek znamenal ztrátu 2,8 mld. Kč proti 8,1 mld.Kč zisku dosaženém ve srovnatelném období 1. pololetí r. 2008. Hospodářský výsledek před zdaněním činil (-2,4) mld.Kč. proti 7,1 mld.Kč zisku vykázaném ve srovnatelném období r. 2008. Na celkový hospodářský výsledek působil v 1. pololetí r. 2009 pozitivně kladný finanční hospodářský výsledek (především výnosy z dlouhodobého finančního majetku, přijaté úroky).

Ukazatele rentability odrážejí výše uvedený vývoj v oblasti tržeb a zisku. Rentabilita tržeb dosáhla ve sledovaném období hodnoty (-5,9)% proti hodnotě (+6,2)% 1. pololetí r. 2008. Hrubá (provozní) marže klesla na hodnotu (-6,7)% z hodnoty (+10,8)% srovnatelného období. Obdobně výrazně klesla v meziročním srovnání rovněž rentabilita vlastního kapitálu, která byla ovlivněna zejména poklesem účetního zisku. Přes pokles míry zisku (a aktiv celkem) klesla úroveň celkové zadluženosti meziročně o 16,3%, což bylo dále ovlivněno poklesem závazků vč. úvěrů na 75% úrovně r. 2008. Dlouhodobá zadluženost se snížila o 6,6%. Úspěšný hospodářský vývoj většiny společností v uplynulých letech se podílel i na růstu podílu vlastního kapitálu společností až na průměrnou hodnotu téměř 70% aktiv celkem. Při poklesu celkových závazků vč. úvěrů se zvýšily krátkodobé úvěry meziročně o 17,2%. Celková úvěrová zadluženost se snížila o 5,2%.

Z hlediska hodnocení společností krýt své krátkodobé závazky se situace meziročně spíše zlepšila. Krátkodobý finanční majetek se meziročně zvýšil o 12,8%, přičemž krátkodobé závazky klesly na 70% úrovně r. 2008. Na druhé straně se zvýšily pohledávky a to i krátkodobé, což vedlo k vyššímu než potřebnému růstu běžné likvidity.

Výrazný pokles tržeb při mírnějším poklesu stavu zásob (-26,1)%, měl za následek prodloužení doby obratu zásob o 24,4% /ze 45 na 56 dní). Obdobný výsledek zaznamenaly všechny další ukazatele aktivity.

Přes meziroční výrazný pokles efektivnosti výroby, daný především prudkým poklesem zakázek doma i v zahraničí, je finanční kondice většiny společností díky předchozímu vývoji, i nadále na úrovni zajišťující fungování společností. Společnosti jsou nadále schopny plnit své závazky. Na druhé straně jejich cash-flow výrazně klesá a jejich pohledávky rostou. Nedostatek zakázek si vynucuje i odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém technologickém řetězci a produktivita práce však přesto klesá.

To se projevuje i z hlediska hodnocení pomocí tzv.ukazatelů životaschopnosti, jejímž parametrům v současné době v průměru vyhovět nelze, přesto, že individuálně některé společnosti tyto parametry nadále plní.

Pokles dynamiky zakázek pro hutní průmysl pokračuje i přes mírné oživení v závěru hodnoceného období, v meziročním srovnání i v r. 2009 a v kontextu přetrvávající hospodářské krize v Evropě a ve světě bude ovlivňovat ekonomické prostředí hutních výrobců minimálně po celý letošní rok. To bude mít pravděpodobně i své další dopady do oblasti zaměstnanosti. V globálním měřítku souvisí zpomalení dynamiky hutní výroby s dopady hypoteční krize zejména do stavební výroby, vyvolané finanční krizí na trhu USA, ale i EU i s nižší očekávanou dynamikou hospodářství v některých dalších zemích (Japonsko apod.). Důležitý pro odbyt hutních materiálů bude i nadále vývoj hospodářství v Číně. Svou roli sehrají i opatření realizovaná jednotlivými vládami k podpoře ekonomiky při přechodu řady zemí do hospodářské recese, včetně jejich koordinace na úrovni Evropské

Unie.

Ukazatele životaschopnosti v 1.pololetí r.2009

20.8.2009/ ing. Svoboda